Pestrý týden plný překvapení! Co se na vás chystá na ZOOMu!

Odhalíme vám pravdu o vesmíru, FBI, mafii i historii. Roztomilou podívanou zajistí gepardi a papoušci. Samozřejmě nebude chybět trocha dobrodružství. S Prima ZOOM víte víc.

16. 11. 19.30 – Gepardí deníky IV (Vzrůstající naděje)

Programem na ochranu gepardů a dalších afrických zvířat cloumají velké změny. Tým čelí nutnosti opustit dosavadní místo působení, nečekané tragické smrti mláděte i narození pěti nových. Ve čtvrté sérii Gepardích deníků se vrací oblíbení hrdinové z předchozích dílů. Znovu se sejdeme s gepardími vyslanci Josephem, Chobe a Zazou. Vedle gepardů nechybí ani servalové, psi ušatí nebo řádně střelené surikaty. Zakladatelka projektu Annie cestuje na sever země, aby se na vlastní oči přesvědčila o tom, jak pomáhají divokým gepardům jinde. Seznámíme se s rozkošnými malými gepardy ve výcviku a do toho všeho konečně přichází velké stěhování. Jenže to se neobejde bez dramatu!

16. 11. 21.00 – Záchranáři ze Stolové hory

Stolová hora, která má plochý vrchol a tyčí se k nebi uprostřed Kapského Města, vyvolává dojem, že zdolat ji, nebude příliš těžké. Houfy lidí, místních i turistů, proto každodenně zkouší své štěstí. Ovšem nedostatek zkušeností i neznalost si na nich vybírají svou daň. Dokonce i větrem ošlehaní horolezci se nechají zaskočit nechvalně proslulým nestálým počasím Kapského Města. Záchranáři ze Stolové hory jsou dokumentárním filmem o dobrovolnících, kteří jsou v záchranářském týmu, jenž reaguje na volání o pomoc. Úzce semknutá skupinka zkušených horalů opakovaně opouští ruch každodenního života, aby se vrhla do víru vysokohorského adrenalinu. Záchranáři ze Stolové hory se často dostávají do nebezpečných situací. Proto mezi nimi musí existovat nerozlučné pouto vzájemné důvěry. Každá úspěšná záchrana přímo závisí na dobré týmové práci. Jejich vlastní životy jsou koneckonců také na hraně.

17. 11. 20.00 – Královna Viktorie a císař mrzák

Přinášíme vám úžasné evropské dějiny. Nejstarší dcera královny Viktorie, jménem Vicky, se v roce 1858 provdala za německého korunního prince. O rok později prodělala složitý porod, který ji takřka připravil o život. Kvůli komplikacím mělo její děťátko – budoucí německý císař Wilhelm II. – paralyzovanou levou paži. Netrvalo dlouho a Vicky začala organizovat celou sérii bizarních a často krutých pokusů o jeho vyléčení. Patřily k nim pravidelné zvířecí koupele, během nichž se tělo čerstvě zabitého zajíce omotávalo okolo Wilhelmovy ruky ve víře, že zvířecí krev pomůže ochablou paži oživit. Tyto procedury výrazně přispěly ke vzniku vyloženě dysfunkčního rodinného stavu. Wilhelm začal nenávidět matčinu rodnou zemi a zároveň začal dávat najevo touhu po „zakázané lásce“. Dokumentární film Královna Viktorie a císař mrzák vypráví příběh vyděšeného malého chlapce s utajenou vadou.

18. 11. 18.00 – Největší esa mafie (Carmine Galante: Muž z oceli a heroinu)

Carmine Galante, významný newyorský gangster, mafiánský boss rodiny Bonanno, vybudoval svou kariéru na obchodu s drogami. V 50. letech začali mafiáni s pašováním drog. Heroin se z velké části pašoval ze Sicílie. Mafie vydělávala miliardy dolarů, ale pašování drog bylo velmi riskantní. Galante v obchodu s heroinem dominoval. Jeho aktivit si povšiml Federální úřad pro narkotika. Tento úřad ho zatkl a obvinil z obchodování s drogami. Byl odsouzen k 20 letům ve vězení. I když byl Galante za mřížemi, udržel si všechny své kontakty, pašerácké cesty a připravoval ještě lepší plány k pašování drog. Když se po 12 letech dostane z vězení, nejprve zabije každého, kdo narušuje jeho obchodní zájmy. Vytvoří další možnosti, jak dovážet velké množství heroinu, tak aby se stal ještě bohatším. Svou bezohlednou cestu k moci vystavěl na strachu. Všichni lidé v jeho okolí se ho báli. Carmine Galante, hnaný hamižností, chtěl stále víc. Mnozí gangsteři Galantovi záviděli jeho vysoké výdělky, o které se odmítal dělit, a mnozí odmítali uznat jeho postavení. V roce 1979 maskovaní muži jeho i ochranku zastřelili, když byl ve své oblíbené restauraci.

19. 11. 18.00 – Jak funguje vesmír (Černé díry)

Černá díra je považována za největší monstrum vesmíru. Tento objekt se vyznačuje absolutní gravitací, která znamená absolutní destrukci. Dnes se však už ví, že černé díry pomáhají vytvářet galaxie, a řada vědců je přesvědčena, že černé díry mohou být branami do paralelního vesmíru. Gravitace v okolí černé díry je natolik silná, že ohýbá i světlo a je schopna ho pohltit. Víme, že černé díry putují vesmírem a objevení takového objektu v naší sluneční soustavě by znamenalo konec naší existence. Černá díra je z hlediska váhy nepopsatelně těžká a vzniká při zhroucení superhvězd. Ve chvíli, kdy umírá superhvězda, dochází k výbuchu hypernovy a v jejím důsledku vzniká černá díra.

19. 11. 19.00 – Tajemství vesmíru II (Neobjasněné záhady)

I dnešní věda má své záhady, které se dají označit za dosud nezodpovězené mýty. Jednou z nich je otázka, zda na planetě Zemi dochází každých 26 milionů let k velkému vymírání druhů. Teorie, se kterou přišla skupinka vědců, tvrdí, že za opakovaným vymíráním, které v minulosti zasáhlo dinosaury a ještě předtím živočichy v prvohorách, je tajemná hvězda Nemesis. Ta má díky své oběžné dráze každých 26 milionů let zasahovat do Oortova pásu. Zde, v tomto pásu, pak její gravitace vychýlí množství komet a asteroidů z jejich původních drah. Část těchto kosmických těles je vychýlena na dráhu do sluneční soustavy. Malé množství těchto nebeských těles pak začne dopadat na povrch Země. V důsledku toho začne na Zemi cyklické vymírání druhů. Pokusíme se odhalit i další záhady, jako například možnost cestování v čase, co se stalo s antihmotou v době velkého třesku, co se stalo s vodou na planetě Mars a další. Zřejmě největší záhadou zůstává otázka, co bylo před velkým třeskem před 13,7 miliardami let?

20. 11. 19.00 – Kniha tajemství Ameriky I (FBI)

FBI – přední bezpečnostní složka USA, jejímž úkolem je ochrana před domácími a mezinárodními hrozbami – se zabývá terorismem, narkotiky, organizovaným zločinem, špionáží a dalšími zločiny, které jsou nad síly místních vyšetřovacích a policejních orgánů. Z ročního rozpočtu ve výši 8 miliard dolarů vyplácí FBI na 13 500 agentů a 22 000 analytiků, vědců a odborníků. Operuje nejen na celém území Spojených států, ale i v zahraničí. Zatímco poslání této organizace je všem jasné, její metody jsou do velké míry tajné, bez čehož by ostatně nemohla působit s takovou účinností. Vyvstává tu ovšem i otázka křehké hranice mezi metodami pátrání FBI a osobní svobodou jedince. Problém představují dvojití agenti, např. skupina 10 proruských špionů, jejíž sledování a rozprášení v roce 2010 dostalo název „Duchařské historky“. Byla mezi nimi i novodobá Mata Hari – Anna Chapmanová.

Stát se agentem FBI je velice žádané, výběr je ale o to přísnější. Zahrnuje pohovory, prověrky, testy, včetně těch psychologických, i detektor lži. Potom desetitýdenní výcvik na akademii v Quanticu, případně konkrétní výcvik v umělém městečku s vysokou mírou kriminality Hogan´s Alley, kde se agenti například učí vyslýchat podezřelé – zde herce – přímo v terénu. Po skončení výcviku agenti nevědí, kam budou přiděleni. Někteří pracují v utajení, což je obzvlášť těžké, protože mnohdy musí zpřetrhat svazky s příbuznými i známými. Dnes se FBI soustřeďuje také na zcela nový typ zločinu – kyberzločin. Díky propojení na sociálních sítích a také díky vlastnímu softwaru se například snaží zabránit útokům na důležitou infrastrukturu. Na území USA je 16 dokonale vybavených laboratoří, které se zabývají výhradně sběrem digitálních důkazů. Byly tak zmapovány i další, dosud neznámé osoby související s únosy letadel v září 2001.

21. 11. 18.00 – Zázraky starověku (Jak přemisťovat hory)

Dokumentární seriál Zázraky starověku navazuje na svého dlouhodobě úspěšného předchůdce, který se vysílal pod názvem Starověké objevy. Nová generace příběhů v čerstvé várce epizod odhaluje, kolik z dnešních technologických postupů a vychytávek ve skutečnosti vzniklo už před několika staletími. Kolosální monumenty, neuvěřitelné a nemožné úspěchy dávných stavitelů a techniky, navíc tak přesné, že se do dnešních dní nedají ničím vylepšit. Tyto zázraky starověku vyplouvají na světlo našich televizních obrazovek. Starověký svět byl mnohem vyspělejší, než si dnes dokážeme představit. Vydejme se tedy společně na cestu zpátky do minulosti, abychom se seznámili s úplně jinou podobou lidských dějin. Vždyť jsou plné vynálezů a inovací, které natolik předstihly svou dobu, že se dosud nepřestaly používat. Moderní věda konečně odhaluje ztracený svět, tak podobný tomu našemu, jak jsme si ani netroufali představit.

21. 11. 20.00 – Tajemství papoušků

Exotická krása, skandální inteligence a pozoruhodně vyvinuté jazykové schopnosti udělaly z papoušků nejoblíbenější a nejvyhledávanější domácí mazlíčky. Ale na rozdíl od psů nebo koček nejsou papoušci ochočení. Jejich drsné skřípavé skřehotání patří namísto do zajetí v našich domácnostch do deštných pralesů. Tajemství papoušků je nezapomenutelná hořkosladká podívaná o těžkých důsledcích chovatelství papoušů. O své zážitky se podělí „páníčkové a paničky“ od Kostariky až po americká předměstí. Nechte se zaujmout tímto jedinečným přírodovědným dokumentárním filmem.

22. 11. 18.00 – Touha po poznání (Jak změřit zlo?)

Americký režisér filmu Hostel Eli Roth se zajímá o to, jestli existuje zlo, nebo zda je to jen úhel pohledu, jestli člověk dokáže za určitých okolností spáchat hrůzný čin. Rodí se už někteří lidé jako zlí, nebo se tomu naučí později? Zlo může existovat také již jako genetická predispozice. Roth podstoupí testy a podle jejich výsledků zjistí, že je sice empatický, ale zároveň dočasný psychopat. Má v sobě geny násilnického chování k nepřátelům. Roth zorganizuje opakování znepokojujícího experimentu, který v roce 1961 uskutečnil psycholog Stanley Milgram. Ten zkoušel, jak daleko jsou lidé ochotni zajít při páchání zla, když plní příkazy nadřízených. Jsou vybráni dobrovolníci, kteří mají trestat zesilujícími zásahy elektrickým proudem figuranta špatně odpovídajícího na otázky paměťového testu. Nevědí, že ve skutečnosti k elektrickým šokům vůbec nedochází. Nad nimi stojí autorita – lékař, který je nutí pokračovat, i když testovaný figurant křičí bolestí a žádá o ukončení pokusu. Při Milgramově pokusu 65 procent dobrovolníků dosáhlo až na maximální hranici napětí. Lidé se za 50 let příliš nezměnili. Většina současných dobrovolníků, 77 procent, po příkazu překročí kritickou hranici 150 V a v pokusu pokračuje. Potom je k několika dobrovolníkům přiřazen další, ve skutečnosti nasazený figurant. Když tento figurant posléze odmítne v experimentu pokračovat, přidají se k němu i ti skuteční. Platí tu síla příkladu.