Párty pro 44 milionů lidí: indický svátek Kumbh Mela

Právě v těchto dnech se v Indii koná jeden z největších náboženských svátků na světě – hinduistický Kumbh Mela. Miliony věřících se během něj vydávají na pouť, jen aby se vykoupaly v posvátných řekách.

Letos začal svátek Kumbh Mela 14. ledna v Allahabadu. Oslava je to výjimečná, protože se koná sice na čtyřech různých místech, ale na každém z nich vždy jen jednou za 12 let. Svou vzácností a důležitostí se dá srovnat třeba s olympijskými hrami pro západní svět.

Rozměry tohoto svátku jsou pro nás Evropany nepředstavitelné: ve špičce se na jednom místě za den vykoupe až 8 milionů lidí! Podle většiny používaných měřítek je to vůbec největší shromáždění lidí na jednom místě. A proč vlastně?

Svátek je zřejmě pradávného původu, kořeny má ve starověku. Víme o něm ze zpráv čínských cestovatelů, kteří v 5. století obdivovali davy Indů na jednom místě. Svátek vychází z mýtu o boji mezi bohy a démony. Několik vědeckých studií v poslední době zkoumalo, jestli má koupání v řece nějaký vliv na zdraví poutníků. Všechny nezávisle na sobě potvrdily, že ne – božský nektar, který má vyléčit všechny nemoci tedy ve vodě asi není…

Smrt v řece

Tak velké shromáždění lidí nutně způsobuje obrovské problémy. Přestože v minulých staletích byla účast mnohem menší než nyní, umíraly kvůli Kumbh Mela spousty lidí. Na konci 19. století vypukla na oslavě epidemie cholery, která postihla nejméně 400 000 lidí.

Největší novodobá katastrofa se udála roku 2003. Tehdy dav ušlapal 39 poutníků a 57 dalších zranil. Tragédie vznikla nešťastnou náhodou, kdy jeden ze světců hodil mezi lidi hrst peněz – a dav se po nich vrhl. Masa lidí se převalila přes ženy a muže, kteří jí stáli v cestě. Důsledkem byli mrtví, zranění a nakonec i boj na barikádách.

Letos oslava zatím probíhá v míru a relativním řádu, organizátoři se z chyb minulých let dokázali poučit a snaží se těm největším rizikům předcházet.