Unikátní palác z lidské krve má zajímavé propojení s Napoleonem

Asi se shodneme, že lidská krev rozhodně nepatří mezi typické stavební materiály. Nebylo by proto nic jednoduššího, než pověry, které se tradují o pohřebních budovách jednoho ze západoafrických paláců, jen tak smést ze stolu. Odborníci se ale přesto rozhodli je ověřit a jejich rozsáhlé testování v maltě jednoznačně odhalilo taky jak lidské, tak kuřecí hemoglobiny a imunoglobuliny, tedy zásadní složky krve obratlovců.

Poslední odpočinek krutého vládce

Palác se nachází na území západoafrického státu Benin a pochází z dob někdejšího Dahomejského království. To má samo o sobě velice krvavou historii. Jeho hlavním vývozním artiklem byli otroci, a jak si můžete přečíst v tomto našem článku, praktiky, kterými je země získávala, byly brutální.

Asi největší krutost se připisuje devátému z celkem dvanácti dahomejských králů, Ghezovi. Ten panoval mezi lety 1818 a 1858. „Tradovalo se, že ulička, která vedla k jeho chýši, byla dlážděná lebkami a čelistmi poražených nepřátel,“ uvádějí autoři studie, „a že jeho trůn spočíval na lebkách čtyř poražených nepřátelských vůdců.“

Mohlo by vás zajímat: Hororový nález při kontrole hřbitova. Strážníky v Praze zaskočilo auto s krvavou výzdobou

Jenže zatímco tohle jsou nejspíš skutečně jen pověsti, pohřební chýše zbudované po Ghezově smrti nesou jednoznačné důkazy krutých rituálů spojených s náboženstvím vúdú. Pro jeho uctívače a tradice, které koneckonců pokračují u místních až do současnosti, jsou krevní oběti spojené s modlitbami a posvátnou vodou zásadní. Používají se k vysvěcení budov nebo i k „oživení“ loutek – fetišů.

Pověsti a bagety

Jak autoři studie tvrdí, u příležitosti úmrtí dahomejského krále věřící rituálně obětovali na 500 lidí. Jestli právě krev těchto obětí nyní drží pohromadě narudlé zdi palácových pohřebních chýší, to asi nebude možné zjistit, vědci by však mohli být schopní ověřit, jestli je přesná stará pověra, která se o místě traduje. Podle ní bylo lidských obětí, jejichž krev se využila při stavbě chýší, celkem 41.

Odborníky nicméně daleko víc než krev v maltě zaujala přítomnost pšenice. Tu v Ghezových dobách, a ani dlouho poté, v subsaharské Africe nikdo nepěstoval. Pro vědce je tedy záhadou, jak se do malty vůbec dostala a proč. Jejich hlavní teorie nicméně spočívá v tom, že Ghezo, který byl velkým fanouškem Napoleona Bonaparte a často mu zasílal různé dary, mohl občas obdržet i něco na oplátku. Třeba právě oblíbené francouzské bagety, které se nakonec využily jako další obětiny při stavbě pohřební chýše.

Zdroj: Proteomics, P. Mýtina, HuffPost

Video, které jste mohli minout: Cákance krve a prasečí hlavy před stadionem v Olomouci. Boj fanoušků s klubem se stupňuje