Obrovský mořský krab má pomáhat při katastrofách i výzkumu. Říkají mu Crabster

Crabster - Obrázek 1 Zdroj: KRISO

V polovině dubna se ve Žlutém moři potopil trajekt Sewol a přinesl tak smrt bezmála 300 lidem. A právě v souvislosti s touto tragédií se poprvé v ostrém nasazení objevil i obrovský podmořský robot pojmenovaný Crabster.

Tento šestinohý dálkově řízený stroj sestrojili v korejském institutu pro stavbu lodí a námořních zařízení KRISO. A že si svou ostrou premiéru v roli záchranáře odbyl právě při katastrofě Sewolu, nebylo náhodné. Jeho konstrukce a vybavení mu totiž umožňují pracovat i v kalných vodách se silnými spodními proudy, tedy přesně v tom prostředí, v jakém se vrak Sewolu ocitnul a které notně komplikovalo práci potápěčům. Ovšem jak se Crabster osvědčí, si nebyl nikdo jist, jde ve své podstatě stále o prototypový kus, který byl dokončen teprve v polovině minulého roku a svůj první podmořský test absolvoval loni v létě.

Ovšem když 16. dubna tohoto roku začaly záchranné práce u vraku Sewolu, hned se ukázalo, že bez specializovaného vybavení nemají potápěči šanci. Proto už o čtyři dny později korejská vláda požádala institut KRISO o vyslání Crabsteru i s jeho mateřskou lodí. O den později už byly na místě tragédie. Podmínky pod hladinou byly více než nepříznivé, dohlednost v hloubce 40 m činila sotva 20 cm a spodní proudy dosahovaly rychlosti i 15 km/h. Crabster přitom během testů zažil jen proud třikrát pomalejší.

Robotí krab byl tedy vítanou pomocí, viděl díky svému senzorovému vybavení víc než potápěči a vydržel fungovat i v silném proudu. Ale pro svou velikosti se nemohl dostat do nitra lodi. Úřady nejdřív odmítaly dovolit práci potápěčů v přímé součinnosti s málo otestovaným robotem, ale nakonec nebylo zbytí. Problémům čelila i mateřská loď Crabsteru. Nepříznivé počasí přinášelo obrovské vlny, vyzvedávat na palubu 650 kilogramů vážícího robota tak bylo opravdové drama. Jak špatné podmínky panovaly, svědčí i fakt, že tým kolem Crabsteru strávil 15 dní ze svého 20denního nasazení čekáním v přístavu na alespoň trochu ucházející počasí.

Ale i tak se Crabster dostal pod hladinu třináctkrát a strávil tam celkem 15,5 hodiny. A plně se osvědčil. Díky svým kamerám, zvukovým senzorům a sonaru dokázal zmapovat situaci kolem vraku a být výkonnýma očima pro záchranáře. Dokonale zvládal pohyb po bahnitém dně plném velkých kamenů i trosek, navíc bičovaný silnými podvodními proudy. I tak jej ale čeká ještě mnoho testů, aby se mohl stát součástí výbavy korejských námořních záchranářů. Úřady totiž zatím na sto procent nepřesvědčil.

Krunýř Crabsteru je vyroben ze skelných vláken, je tedy lehký a pevný. Na délku robot měří 2,4 m, na šířku taktéž, základní výška je 1,3 m, když se postaví na všechny nohy, může mít až 1,8 m. Původně byl projektován jako dálkově řízený robot pro mapování mořského dna, tedy pro výzkumné práce, ale třeba i opravy a kontrolu podmořských staveb, jako jsou například ropovody. Časem ale bylo jasné, že se může uplatnit i jako robot-záchranář. Pod hladinu jej mateřská loď spouští na speciálním jeřábu a potopit se může až do hloubky 200 m. Během pohybu po dně je s lodí spojen vodičem, který přenáší řídící impulsy i data z kamer a senzorů. Celkem jej ovládají čtyři operátoři, jedni mají na starosti pohyb a činnost předních „klepet“, další sledují kamery a data ze senzorů a sonaru.

Crabster disponuje hned 11 kamerami a 3D sonarem, takže poskytuje posádce mateřské lodi dokonalou tříprostorovou mapu okolního dna, kterým prochází. Pohybuje se pomocí šesti hliníkových nohou, ve kterých bychom našli 30 servomotorů. Přední pár pak slouží i jako zručné manipulátory se zatažitelnými univerzálními nadstavci. Menší předměty si jimi může uložit do vnitřních prostor, objemnější je schopen připojit k jeřábovému kabelu mateřské lodi.