Vědci nově odhadli, kdy může nastat konec lidstva. Co ho zřejmě způsobí?

Už dva roky se lidstvo potýká s pandemií koronaviru a zatím se nezdá, že by v celosvětovém měřítku nějak výrazně zpomalovala. Denní přírůstky nakažených odpovídají stavu z prosince loňského roku a v posledních dnech začal stoupat i počet osob, které na nemoc spojenou s COVID-19 zemřeli. Vědci nicméně tvrdí, že podobná pandemie může přijít znovu, a to zřejmě mnohem dřív, než si jsou lidé ochotni připustit. Vyplývá to ze studie publikované v časopise PNAS z univerzity v italské Padově, která použila nové statistické metody k měření rozsahu a četnosti propuknutí nemoci bez okamžitého lékařského zásahu.

Kdy hrozí další pandemie?

Vědci z padovské univerzity analyzovali nemoci jako mor, neštovice, tyfus, choleru a řadu chřipkových virů za poslední čtyři století, aby zjistili výraznou variabilitu v rychlosti, s jakou se pandemie v minulosti vyskytovaly. Zároveň se zabývali zákonitostmi, které ovlivňují četnost vypuknutí těchto epidemií, což jim umožnilo lépe předvídat, zda se další pandemie nebo událost podobného rozsahu nebude opakovat.

Jako názorný model použili tzv. španělskou chřipku, která v letech 1918 až 1920 zabila více než 30 milionů lidí po celém světě. Riziko opakování podobné události se pohybovalo od 0,3 % do 1,9 % každý rok, a to pro představu znamená, že by se taková pandemie mohla objevit během nadcházejících 400 let. V případě epidemie rozsahu podobném COVID-19 však s ohledem na možnosti dnešní doby riziko roste mnohem rychleji a v příštích desetiletích se očekává trojnásobný nárůst pravděpodobnosti jejího vypuknutí. Zdrojem pro tento výzkum bylo zkoumání rychlosti šíření patogenů chřipkových virů za posledních padesát let a závěrem je eventualita výskytu pandemie aktuálního rozsahu do roku 2060.

Pravděpodobnost vyhlazení lidstva do 12 000 let

Kromě toho se vědci zabývali také pravděpodobností, že pandemie kompletně vyhladí lidstvo, a zjistili, že taková událost by byla pravděpodobná v příštích 12 000 letech. Důvodem je podle spoluautora studie Williama Pana růst populace, změny v potravinových systémech, celková degradace životního prostředí a také stále častější kontakt lidí s nemocnými či nakaženými zvířaty. Pan nicméně zdůraznil, že tato studie se zaměřila pouze na vymezení rizik a nehledá žádná vysvětlení, co je skutečně způsobuje. Studie by tak měla posloužit jako podnět k dalšímu bádání a zkoumání příčin.