Notre-Dame rok po požáru: Rekonstrukci nekomplikuje jen pandemie, chybí i stavební materiál

Práce na obnově katedrály Notre-Dame se kvůli novému koronaviru zastavily už 16. března 2020 a k jejich obnovení dojde nejdřív květnu. I bez této pauzy ale rekonstrukci ohrožuje několik podstatných faktorů. Především ještě rok po požáru nikdo neví, jak má celá obnova probíhat, a i když se vyrojilo hned několik architektonických návrhů, žádná architektonická soutěž ještě nebyla vypsána.

A v ohrožení je i financování rekonstrukce katedrály. Oficiálně byly potvrzeny finanční dary a příspěvky na obnovu katedrály Notre-Dame v celkové výši 1 miliardy eur, nikdo ale netuší, zda se v nynější krizi podaří tuto částku vůbec materializovat.

Zřítí se, anebo zůstane stát?

Hned po 15 hodin trvajícím boji s požárem, který propukl večer 15. dubna v opravované střešní konstrukci dómu, bylo jasno několik věcí. Přestože hlavní zdi i obě kamenné věže zůstaly stát, poškození stavby žárem bylo tak enormní, že se experti ještě rok po požáru dělí na dva zhruba stejně silné tábory. Polovina jich tvrdí, že se katedrálu podaří zachránit, další část je přesvědčená, že zbytek stavby spadne.

These remarkable photos, some obtained exclusively by CNN, show the scale of damage inside Paris' Notre Dame cathedral https://t.co/pfGWDjrYBe pic.twitter.com/kTlC0ObQWu

— CNN (@CNN) April 16, 2019

Díky ohromnému úsilí hasičů i dobrovolníků se už během požáru a v následujících týdnech podařilo z hořící budovy a později trosek zachránit ohromné množství cenných relikvií a artefaktů. Pro úlomky soch a vybavení zřídili restaurátoři skladiště v Champs-sur-Marne na západním předměstí Paříže, kde se podobně jako při zkoumání havárie letadla odborníci snaží zkompletovat co nejvíce uměleckých děl a architektonických prvků.

Katedrálu ohrožuje lešení a olovo

Prvním skutečným úkolem restaurátorů bylo odstranit přibližně 40 000 kusů poškozeného lešení vážícího kolem 250 tun, které bylo instalováno na střeše katedrály ještě před požárem. Tento proces začal v polovině února 2020 a bylo při tom nutné zabránit dalšímu zhroucení požárem poškozených částí konstrukce katedrály. „Dokud bude lešení na místě, představuje pro katedrálu nebezpečí,“ potvrdila americké televizní stanici CNBC Aline Magnien, která vede tým restaurátorů.

Jde o velmi citlivou operaci, kdy se po stěnách a okrajích střechy pohybují horolezci, kteří se snaží žárem spečené zbytky lešení odřezávat. Poškozené stavební prvky se přitom nepřetržitě monitorují pomocí senzorů.

Aby ale vůbec mohly práce na rekonstrukci katedrály Notre-Dame pokračovat, musí se vyčistit od zbytků olova. Po požáru se do okolí dostalo odhadem 460 tun tohoto jedovatého kovu. Olovo se používalo ve středověku především jako tvárné pojivo skleněných vitráží.

Obnova katedrály za 40 let?

Optimismus prezidenta Macrona vyjádřený v pětiletém plánu hned v zárodku mírnili odborníci. Emily Guerry, která přednáší dějiny středověku na univerzitě v Kentu, krátce po požáru mluvila o 40 letech potřebných na rekonstrukci. Nahradit a doplnit se totiž bude muset ohromné množství architektonických prvků z mnoha různých materiálů.

Dřevo

Střecha a věž katedrály, které požár zcela zničil, byly z prastarého dubového dřeva. Strop katedrály tvořilo 13 000 nosníků, na jejichž nahrazení bude potřeba 3000 stromů. „Ve středověku se dalo najít ohromné množství krásných silných buků, ale jejich nadměrná těžba vedla ke zničení většiny evropských dubových lesů,“ uvedla Emily Guerry. Najít dalších 3000 podobných dubů v příštích dvaceti letech ale podle ní bude hodně náročné. Podobně vysoké a staré stromy by mohly být v baltských zemích.

Do poškozené katedrály se můžete podívat tady:

Kámen

Vápenec, ze kterého je postavena katedrála Notre-Dame, patří k nejlepším na světě. Ve 12. století se těžil v Normandii, opracovával a usazoval se ručně. Podle Guerry budou na obnovení klenby a zesílení bočních zdí potřeba tuny a tuny toho nejlepšího materiálu z nejlepších vápencových lomů na světě.

Sklo

Vysoký žár mnohé skleněné vitráže doslova roztavil, jiné zůstaly nepoškozené. Kousek po kousku se musí zachované části skleněné výzdoby sejmout a obnovit, zničené se musí vytvořit znovu. Francie naštěstí disponuje dlouhou tradicí sklářů, kteří dosud zvládají sklářské techniky z 12. století.

Pro delší časový horizont obnovy poničené katedrály svědčí i příklad obnovy jiné zničené katedrály, a to katedrály svatého Petra v Kolíně nad Rýnem. Její stavba začala v roce 1248, pouhých 85 let po položení základního kamene katedrály Notre-Dame. V letech 1942–43 byla katedrála celkem 14krát zasažena spojeneckým bombardováním a stejně jako celý střed Kolína nad Rýnem vážně poškozena.

Obnova katedrály začala v roce 1948, první mše se v ní uskutečnila až v roce 1956, tedy 11 let od konce 2. světové války.

Stavitelé i ničitelé Notre-Dame

Stavba katedrály Notre-Dame začala na pařížském ostrově Île de la Cité v roce 1163 za vlády Ludvíka VII., budova ale byla dokončena až v roce 1345. Naposledy byla katedrála významně poškozena za Velké francouzské revoluce, kdy jí dokonce hrozila demolice.

Zničující požár na střeše Notre-Dame propukl večer 15. dubna 2019 a během několika hodin proměnil jeden ze symbolů Francie v křehkou trosku. Před požárem navštívilo každý rok katedrálu 13 milionů turistů, což je víc, než zaznamenala Eiffelova věž.