14. října 2018 06:00

Někdo to rád sladké. Který cukr je ten nejlepší – řepa, nebo třtina?

„Cukr kazí zuby a tloustne se po něm,“ říkaly naše maminky. Vyplatí se sladit řepným cukrem nebo je lepší třtinový?

Řepa, nebo třtina?

„Chemicky se naprosto neliší, proto většinou ani není označován jeho původ. Než bílý cukr rafinovaný a čištěný přes aktivní uhlí (ten třtinový) nebo vápennou vodou a oxidem uhličitým přes vznikající sádru (ten z řep). Je lepší jakákoli nepříliš vyčištěná směs sacharózy s příměsí původních látek ze „sladkých“ rostlin ať už v pevné formě, jako je hnědý třtinový nebo i řepný nahnědlý „cukrkandl“, nebo v sirupech,“ vysvětluje v časopise Vesmír František Vyskočil. Cukrů je celá řada a není úplně jednoduché se v nich vyznat.

Malá rodinná „melasovna“

Kousek od barmského jezera Inle sklízejí ženy ostrými mačetami cukrovou třtinu, která je zpracovávaná na zahuštěný cukrový roztok jen o pár set metrů vedle. Pomocí jednoduchých mandlů se ze stvolů vylisuje cukrová šťáva, jež se následně dlouhodobým vařením zahustí. Voda se varem odpaří a zůstane kalná, tmavě hnědá „břečka“, která ani chutí, ani brvou, ani konzistencí nepřipomíná cukr. Navíc z této várky ani cukr nebude. „Bude z toho rum,“ vysvětluje majitel rodinného podniku sestávajícího se z několika varných nádob a prostoru na sušení vylisovaných stvolů, kterými se následně přikládá pod kotle. Hygiena rozhodně neodpovídá běžných standardům, na které jsme v Evropě zvyklí, dokonce ani toaleta tady není. Chodí se někam ven, ostatně nejlepší „schovku“ nabízí třtina rostoucí okolo. Více než dvoumetrové rostliny dřepícího člověka spolehlivě ukryjí.

Z hlediska trávení i obsahových je melasa ze všeho nejlepší. Je v ní ukryta celá řada vitamínů, pektinů, minerálů. Pro dobytek je skvělý odpad z cukrové řepy (řepné řízky). I když bílý cukr vypadá pro mnohé esteticky lépe, neb je „čistý“, hnědé formy stolního cukru jsou z hlediska trávení lepší, neboť se tráví pomaleji.

Fruktózový sirup z kukuřice „oblbuje“ mozek

Záludný trik na náš mozek nasazuje hojně používaný fruktózový sirup z kukuřice. Veřejnosti je takřka neznámý, ale potravinářský průmysl jej využívá skutečně masově. Ten má totiž na svědomí pocit hladu, brání totiž v mozku pocitu nasycení. To ale neznamená, že by se v játrech netvořil nadbytečný tuk, který se, mimo jiné následně usazuje v oblasti pasu. Poučený laik by mohl namítnout, že fruktóza je obsažena i v ovoci, takže by mělo docházet k podobnému efektu. Jenže tam ho není tolik jako v sirupu a navíc je „rozředěn“ celou řadou dalších látek včetně vitaminů. Jak se dopracovat k pocitu nasycení? Recept je na první pohled jednoduchý a skrývá se ve vláknině, která je schopná absorbovat velké množství vody (stačí připomenout zvětšení objemu rýže během vaření), což zaplní střeva i žaludek, a dokonce snižuje schopnost enzymatického štěpení sacharózy.

Obecně platí moudro, že méně je někdy více. A v případě cukru to platí dvojnásob. A pokud si můžete vybrat, volte jeho tmavší, nevyčištěné variantyči nějakou náhradu.

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom