Někdo to rád sladké. Který cukr je ten nejlepší – řepa, nebo třtina?

Řepa, nebo třtina?

„Chemicky se naprosto neliší, proto většinou ani není označován jeho původ. Než bílý cukr rafinovaný a čištěný přes aktivní uhlí (ten třtinový) nebo vápennou vodou a oxidem uhličitým přes vznikající sádru (ten z řep). Je lepší jakákoli nepříliš vyčištěná směs sacharózy s příměsí původních látek ze „sladkých“ rostlin ať už v pevné formě, jako je hnědý třtinový nebo i řepný nahnědlý „cukrkandl“, nebo v sirupech,“ vysvětluje v časopise Vesmír František Vyskočil. Cukrů je celá řada a není úplně jednoduché se v nich vyznat.

Malá rodinná „melasovna“

Kousek od barmského jezera Inle sklízejí ženy ostrými mačetami cukrovou třtinu, která je zpracovávaná na zahuštěný cukrový roztok jen o pár set metrů vedle. Pomocí jednoduchých mandlů se ze stvolů vylisuje cukrová šťáva, jež se následně dlouhodobým vařením zahustí. Voda se varem odpaří a zůstane kalná, tmavě hnědá „břečka“, která ani chutí, ani brvou, ani konzistencí nepřipomíná cukr. Navíc z této várky ani cukr nebude. „Bude z toho rum,“ vysvětluje majitel rodinného podniku sestávajícího se z několika varných nádob a prostoru na sušení vylisovaných stvolů, kterými se následně přikládá pod kotle. Hygiena rozhodně neodpovídá běžných standardům, na které jsme v Evropě zvyklí, dokonce ani toaleta tady není. Chodí se někam ven, ostatně nejlepší „schovku“ nabízí třtina rostoucí okolo. Více než dvoumetrové rostliny dřepícího člověka spolehlivě ukryjí.

Z hlediska trávení i obsahových je melasa ze všeho nejlepší. Je v ní ukryta celá řada vitamínů, pektinů, minerálů. Pro dobytek je skvělý odpad z cukrové řepy (řepné řízky). I když bílý cukr vypadá pro mnohé esteticky lépe, neb je „čistý“, hnědé formy stolního cukru jsou z hlediska trávení lepší, neboť se tráví pomaleji.

Fruktózový sirup z kukuřice „oblbuje“ mozek

Záludný trik na náš mozek nasazuje hojně používaný fruktózový sirup z kukuřice. Veřejnosti je takřka neznámý, ale potravinářský průmysl jej využívá skutečně masově. Ten má totiž na svědomí pocit hladu, brání totiž v mozku pocitu nasycení. To ale neznamená, že by se v játrech netvořil nadbytečný tuk, který se, mimo jiné následně usazuje v oblasti pasu. Poučený laik by mohl namítnout, že fruktóza je obsažena i v ovoci, takže by mělo docházet k podobnému efektu. Jenže tam ho není tolik jako v sirupu a navíc je „rozředěn“ celou řadou dalších látek včetně vitaminů. Jak se dopracovat k pocitu nasycení? Recept je na první pohled jednoduchý a skrývá se ve vláknině, která je schopná absorbovat velké množství vody (stačí připomenout zvětšení objemu rýže během vaření), což zaplní střeva i žaludek, a dokonce snižuje schopnost enzymatického štěpení sacharózy.