Největší vodní elektrárna na Zeměkouli překonala světový rekord

Tři soutěsky - Obrázek 4

Čína svou touhu vstoupit mezi světové velmoci podtrhuje i mnohými nej. Mezi ně dozajista patří i největší přehrada s vodní elektrárnou na světě – nechvalně proslulé Tři soutěsky.

Nejenže je přehrada Tři soutěsky na řece Jang-c'-ťiang už bezmála desetiletí největší na světě, ale během minulého roku vytvořila další světový rekord. Za celý rok 2014 totiž její vodní elektrárna vyrobila 98,8 miliardy kilowatthodin, čímž překonala dosavadní rekord elektrárny přehrady Itaipu na jihoamerické řece Paraná z roku 2013.

Vlastně to ale není zase tak překvapivé. Tři soutěsky se dokončovaly několik let a její elektrárna dosáhla maximálního výkonu 22 500 MW relativně nedávno, ale už stačila elektrárnu na Itaipu, jež má výkon „jen“ 14 tisíc MW, předstihnout. Jen pro srovnání, elektrárna na Třech soutěskách má takový výkon jako deset Temelínů dohromady. Pokud bychom chtěli dostat množství elektrické energie vyrobené za rok 2014 elektrárnou Třech soutěsek, museli bychom v tepelných elektrárnách spálit na 49 milionů tun uhlí.

Tři soutěsky není jen největší přehrada na světě s největší vodní elektrárnou na světě, její elektrárna je dokonce větší a výkonnější než jakékoliv uhelné nebo jaderné elektrárny kdekoliv na zeměkouli. Stavba tohoto kolosu začala v roce 1994 na řece Jang-c'-ťiang v provincii Chu-pej a hráz byla dobetonována o dvanáct let později. Ta má na délku 1725 m, na výšku 185 m a na šířku 126 m. Ovšem konstrukční práce pokračovaly i nadále. Součástí celého vodního díla je totiž vedle elektrárny ještě pětistupňové plavební zdymadlo a lodní výtah. Přehrada i elektrárna se staly zcela funkčními až v roce 2012, kdy se rozjely poslední nainstalované vodní turbíny.

Celá megalomanská stavba je sice ohromujícím projektem, který ovšem přinesl velké množství problémů a vysloužil si už od počátku ostrou celosvětovou kritiku. Stavební práce zasáhly devastujícím způsobem do krajiny i do toku řeky, existence přehrady pak naprosto změnila ekosystém v oblasti. Ale co více, Tři soutěsky se podepsaly na osudu milionů lidí. Čínské úřady kvůli stavebním pracím a zatopení rozsáhlých území vystěhovaly na 1,3 milionu lidí. Pod vodou zmizelo 17 velkých měst a přes 3000 městeček a vesnic. Hladina řeky Jang-c'-ťiang po napuštění přehrady stoupla místy i o desítky metrů.

Původní plán nevyšel...

Nicméně ani po dokončení přehrady problémy neustaly. Odhaduje se, že zhruba další 4 miliony lidí se budou muset stěhovat kvůli znečištění životního prostředí a rozsáhlým sesuvům a erozi půdy. Okolí řeky sice už nesužují záplavy jako v minulosti, nicméně hlavní účel vzniku přehrady a elektrárny nebyl naplněn. Elektrárna Tři soutěsky totiž měla podle původních plánů pokrývat až 10 procent spotřeby elektrické energie v Číně. Jenže rychlý hospodářský rozvoj země mezitím výrazně zvýšil energetické nároky čínské ekonomiky, a tak na elektrárnu připadá jen pár procent z celkového počtu vyrobené elektrické energie v Číně.

Není ovšem pravdou, že by Tři soutěsky byly symbolem velikášství současného komunistického vedení Číny. Myšlenka přehradit řeku Jang-c'-ťiang je skoro sto let stará. Už za prvního čínského prezidenta Sunjatsena se v roce 1919 objevily první plány na přehradu Tři soutěsky. Stejně tak i Čankajškova vláda ve 30. letech nechala vypracovat plány na vodní dílo, ale zůstalo jen u toho, stejně jako v případě japonské okupační správy během druhé světové války.

Čínskou přehradu vymyslel Američan

Ani po válce záměr zkrotit Jang-c'-ťiang betonovou hrází nezapadl, nicméně občanská válka a pak bouřlivá období tzv. Velkého skoku a Kulturní revoluce odsunuly všechny snahy v tomto směru stranou. Není jistě bez zajímavosti, že první konkrétnější podoba přehrady vznikla během roku 1944 v USA z pera konstruktéra Johna L. Savage. Dokonce se na pět desítek čínských inženýrů vydalo do Spojených států na stáže. Čínské politické i hospodářské poměry se začaly stabilizovat až v 80. letech minulého století a s tím se stala znovu aktuální i stavba přehrady Tři soutěsky. Komunistický parlament pak stavbu v roce 1992 posvětil a o dva roky později se začalo betonovat a kopat...