14. ledna 2022 07:10

USA již nejsou nejbohatší zemí světa. Za velkou změnou stojí chudá Afrika

Spojené státy americké byly sesazeny ze špičky žebříčku nejbohatších zemí světa. Převálcovala je země s chytřejšími investicemi.

Bohatství se dá měřit celou řadou způsobů, přičemž u jednotlivých zemí určuje jejich postavení ve světě. Podnikatelé z něj zase čerpají informace, kde se prudce rozvíjí trhy a kde leží potenciál, jehož je možné v budoucnosti využít. Nově se podle agentury Bloomberg na světovou špici dostala Čína, která s hodnotou 514 bilionů dolarů sesadila z žebříčku vládnoucí USA.

Cena země

Předpokládá se, že hospodářský růst Číny se zrychlil poté, co se stala členem Světové obchodní organizace (WTO), mezivládní organizace, která reguluje obchod mezi národy. Země mohou z takového členství těžit, protože WTO pomáhá zemím při zavádění pravidel mezinárodního obchodu a jejich prosazování na rozvíjejících se trzích. Rozhodně se ale nedá říct, že by šlo o prventství, které slaví celá země. Dle odhadů totiž přes dvě třetiny bohatství vlastní jen 10 procent nejbohatších domácností.

Jak Čína roste?

V Číně prudce roste střední třída, tedy lidé, kteří chtějí vlastnit auta, používat drahé mobilní telefony, cestovat, podnikat, vzdělávat se. To vše stojí, ale i přináší peníze. Čína zároveň investuje enormní částky do těžby nerostných surovin v zahraničí. Například v Kongu, kde jsou velké zásoby zlata, mědi či diamantů investovala 25 miliard dolarů.

Nejde jen o vývoz surovin, ať už se jedná o obecně známé zlato nebo diamanty, nebo méně známé prvky jako je lanthan, cer, yttrium, europium, neodym, praseodym, terbium či gadolinium. Ty jsou potřebné pro výrobu mobilních telefonů, v nichž se Čína snaží celosvětově prosadit a ložiska jsou mimo jiné právě v Africe. Čína dokonce na černém kontinentu ve velkém zakládá Konfuciovy instituty mající šířit čínskou kulturu a politiku.

Sluší se rovněž připomenout, že každý Číňan je povinen spolupracovat s čínskou špionážní službou, což znamená příliv informací pomáhající zemi dál expandovat. Země středu zároveň do Afriky dodává stovky miliard v rámci investic na rozvoj infrastruktury, které následně dál realizují čínské firmy. Od stavby silnic a přehrad po elektrárny. Tím Čína dosáhla toho, že některé země jsou v rámci dluhu na této zemi de facto závislé. Příkladem může být Angola dlužící Číně téměř 43 miliard dolarů. Zambijský parlament dokonce uvažoval o tom, že by se čínská mandarinština měla stát úředním jazykem.

Nejde jen o Afriku

Byť se však hodně mluví o Africe, Čína má mohutné investice i v Asii. V kambodžských Kardamomových horách, největším zbývajícím deštném pralese jihovýchodní Asie, staví přehradu, která není v oficiálních mapách a město Sihanoukville je vlastně velkou čínskou destinací včetně supermarketů a restaurací.

Topi Pigula

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom