NASA dala skoro půl milionu korun muži jen za to, že ležel 70 dní v posteli!

Přesně tak zněly podmínky práce, kterou dostalo vloni 50 dobrovolníků od americké organizace NASA. Sice to zní skvěle, ale tento úkol zase tak příjemný nebyl. Testované osoby totiž musely v pozici vleže vydržet celou dobu, nesměly se za celých 70 dní ani pokusit zvednout. Veškeré své potřeby musely vykonávat v horizontální poloze.

Přitom museli dobrovolníci snášet veškeré nepohodlí, které je s tím spojené – bolest, proleženiny, svalovou atrofii i únavu. Navíc byli celý ten čas napojení na přístroje, které měřily jejich tlak, srdeční rytmus a řadu dalších údajů. 24 hodin denně, 70 dní za sebou…

Co tím chtěla NASA zjistit a mělo to smysl, když jen za spaní zaplatila 20 milionů korun? Tento výzkum měl za úkol zjistit, jak se chovají svaly a kosti při dlouhodobém ležení. Tato fakta se mohou NASA velmi hodit při dlouhodobých cestách vesmírem – například při stále častěji zmiňované misi na Mars.

Jeden z výše zmíněných dobrovolníků dal rozhovor serveru NextShark, a je to hodně zajímavé čtení. Drew Iwanicki byl mezi padesátkou, kterou NASA vybrala z 25 000 uchazečů o práci snů. Když do projektu CFT 70 vstupoval, netušil, jak náročné to bude. Už jen to, že byl celou dobu na přístrojích, mu nebylo vůbec příjemné. Ještě horší však vnímal nutnost vykonávat potřebu do nádob, a také vždy vleže.

Musel držet přísnou dietu, aby si po celou dobu pokusu udržel hmotnost 90 kilogramů – což ve výsledku znamenalo, že jedl velmi málo; vleže měl extrémně nízký výdej energie… Celou dobu si nesměl sednout, musel dodržovat přísný časový řád a program: ráno byl probuzen v 6 hodin, večerka a tudíž zhasnutí světel přišlo vždy v 10 večer. „Přes den jsem si nesměl zdřímnout, to bylo trošku paradoxní, vzhledem k tomu, že jsem celou dobu byl v posteli…“

Co celou dobu dělal? Měl u sebe počítač umístěný nad lůžkem: na něm se mohl dívat na filmy a seriály. Také byl vybaven knihami, ale četly se mu dost špatně…