Nákupní košík přinesl revoluci. Muži i ženy ho však razantně odmítali

Nacházíme se v americké Oklahomě za teplého jarního večera roku 1937. Sylvan Goldman, majitel místního řetězce obchodů s potravinami s pohádkovým názvem Humpty-Dumpty, sedí ve své pracovně a intenzivně přemýšlí. Pohled mu sjede na dvě skládací židle odložené v rohu pokoje. Nejprve se zarazí, pak ale rázně vstane a udělá k nim několik rozhodných kroků. „To je ono,“ pomyslí si s rukama na opěradle jedné z nich. Brzy na to, 4. června téhož roku, představí reklamou v novinách světu svůj geniální vynález. Vydělá na něm miliardy a nakonec ho budou využívat lidé po celé planetě.

Víc unese, víc nakoupí

To, nad čím Sylvan Goldman ve své pracovně osudného dne přemýšlel, nebylo nijak poetické. Dumal totiž nad tím, jak zvýšit zisky. Tedy přesněji, jak donutit lidi, aby u něj nakoupili co nejvíc zboží, hlavně když bylo něco ve slevě a on potřeboval, ať to z regálů rychle zmizí. Dlouho kvůli tomu svoje zákazníky sledoval a vypozoroval jednu důležitou věc: nikdy nenakoupili víc zboží, než pojmul nákupní košík. A napadlo ho, že kdyby toho dokázali v obchodě naložit víc, víc by si toho i koupili.

Sylvan Goldman invented & named the shopping cart in 1937 for his Standard Supermarkets in Oklahoma. It didn't catch on immediately. Men found them effeminate; women found them suggestive of a baby carriage. He hired male & female models to demonstrate them to the public. pic.twitter.com/vgG6vPj0SQ

— DrPopCultureBGSU (@DrPopCultureBG) January 9, 2021

První nákupní vozík světa, Goldmanův prototyp, připomínal ty, na něž jsme z dnešních supermarketů zvyklí, spíš vzdáleně. Víc než čímkoli jiným byl inspirovaný mechanismem tehdy moderních skládacích židlí a košíky se na jeho dvě plošiny, horní a dolní, jen pokládaly. Účel ale plnil výborně a navíc díky snadnému složení a rozložení nezabíral v obchodě skoro žádné místo.

Neúspěch Goldmana neodradil

Jenže Goldmanův vynález měl k úspěchu zpočátku hodně daleko. Výhrady k nákupnímu vozíku měly jak ženy, tak muži. Dámy si připadaly neelegantně, jako by tlačily ošklivý kočár, a mužům zase přišlo slabošské strkat nákup před sebou – mají přece dost síly na to si svůj nákup nést, že? Goldman byl ale naprosto geniální obchodník a tenhle drobný zádrhel ho vůbec neodradil.

Byl skálopevně přesvědčený, že jeho patent bude nakonec fungovat, a že zákazníci potřebují jen popostrčit. A tak investoval do obří reklamní kampaně. Inzeráty v novinách, na nichž byla vyobrazená strhaná žena s plným košíkem, dalším zbožím v rukou a nápisem „Tomuhle už je ve vašich běžných obchodech konec“, byly pouhopouhý začátek.

Goldman si najal herce, kteří do jeho obchodů chodili předstírat, že s nákupními vozíky nakupují. Zaplatil i jakéhosi „vítače“, jež každého zákazníka pozdravil a vozík mu hned mezi dveřmi mile, ale důrazně nabídl. Zanedlouho se mu povedlo veřejné mínění nejen zvrátit, ale nadchnout pro svůj vynález i desítky, pak stovky a nakonec tisíce majitelů obchodů. V roce 1940 už šlo vozíky potkat v supermarketech po celých Spojených státech. Byly natolik populární, že kvůli nim i největší řetězce přestavěly uličky mezi regály a zvětšovaly pokladny. A nemilovali je jen zákazníci. Goldman měl totiž skutečně pravdu ve své původní premise: Čím víc zákazník uvezl, tím víc nakoupil. Kapitalismus v tomhle rozpuku konzumu vrněl blahem.

#DidYouKnow to increase shoppers' ability to purchase more groceries, Sylvan Goldman developed a "combination of basket and carriage." He devised a folding frame with wheels and two shelves that held two stock wire baskets. This design was patented on April 9, 1940. #MNGrocer pic.twitter.com/A4a6vrLbUN

— Minnesota Grocers Association (@MNGrocers) April 14, 2022

Designové vychytávky

Design nicméně prošel ještě mnoha změnami. Jako první zmizelo pro zákazníky nepohodlné spodní patro a místo toho se zvětšil vrchní koš. Nový design představila v roce 1947 jistá Orla Watsonová a od tohoto jejího návrhu už byl k vozíkům, jak je známe dnes, jen maličký krůček. V roce 1950 byla jejich evoluce de facto ukončena a od té doby se skoro nezměnily. Jen k nim přibyly doplňky jako sedátka pro děti, řetízky na mince, držáky na nápojové kelímky a v dnešní době je někde dokonce zdobí i dotykové displeje, díky nimž se zákazníci mohou snadněji orientovat ve zboží i obchodě.

Zdroj: The Oklahoman