Na jakých sacharidech jsme závislí? Bohužel na těch špatných
O struktuře jídelníčku spousta z nás nejspíš nepřemýšlí, přitom se možná vystavujeme nemalému nebezpečí závislosti. Čeho bychom se měli vyvarovat?
Většina z nás si myslí, že slovo závislost se týká pouze několika málo jedinců na okraji společnosti, ovšem správné použití tohoto slova zahrnuje mnohem širší škálu případů než pouze nešťastníky kdesi pod mostem závislé na drogách. Spočívá totiž v tom, že pokračujeme v určité činnosti i navzdory tomu, že jsme si vědomi její škodlivosti. Nemusí se nutně jednat o návykové látky jako drogy či alkohol, nýbrž třeba i blízké vztahy, životní styl a také… cukr.
O možných negativech cukru v jídelníčku už bylo napsáno mnoho, zajímavý příspěvek však přidal novinář Piyush Kamal. Ten sám na sobě experimentoval se skladbou potravy a následných fyziologických reakcích. Zjistil, že v běžném denním režimu má po každém jídle zhruba dvouhodinový útlum, v němž jeho produktivita drtivě klesá. Co s tím?
Dobré a špatné sacharidy
Běžná strava se v zásadě skládá ze sacharidů, tuků a proteinů. Pokud si jídelníček moc nehlídáte, nejspíš u vás hrají prim sacharidy, přestože doporučovanější jsou obvykle proteiny (bílkoviny). Jenže problém není v samotných sacharidech, ovšem v typu těch, které konzumujeme. Stejně jako v případě cholesterolu, i u sacharidů můžeme rozlišit mezi takzvanými „dobrými“ a „špatnými“ zástupci.
Mezi dobré zástupce patří fazole, špenát, květák, brokolice a další typy zeleniny, dále ovoce, nezpracovaná rýže či pšenice. To asi většinu z vás nepotěší, obzvlášť ve srovnání s těmi zlými sacharidy – průmyslově zpracovanou moukou, cukry, cereáliemi a sladkostmi s konzervanty. Čili obyčejným pečivem a dobrotami, které si dopřáváme téměř každý den. Nejen zmíněný novinář Kamal, ale i odborníci na výživu doporučují nahradit tyto průmyslově zpracované sacharidy jejich zdravějšími variantami. Dokázali byste takto se svou závislostí bojovat?
Osobní přístup
Zároveň však musíme zdůraznit, co je na těchto poznatcích nejdůležitější: nejde o umělé nucení se do ideální stravy, která vám nechutná a obtěžuje vás. Spíše se zaměřte na to, jak se po jídle cítíte a co od něj chcete; jedná se totiž o palivo pro vaše tělo, o základ rovnováhy mezi tělesnou a duševní pohodou. Nevyplatí se to podceňovat, a tak podobné experimenty s jídelníčkem mohou dávat smysl pro většinu z nás. Jen to vyzkoušejte.
Text: MS