Na co se těšit tento týden na ZOOMu? Vrací se Vetřelci dávnověku!

Čeká vás pořádná dávka záhad podložená dokumentárními fakty. Představíme vám přírodní i vědecké parády. Vypravíme se do ďábelského trojúhelníku. Vydáme se na cestu po drsné železnici. A hlavně vás čeká další řada oblíbených Vetřelců dávnověku. Mysteria a pravda na Prima ZOOM.

Premiérové tematické bloky vždy pondělí až neděle v čase 18.00–20.00 a 20.00–22.00.

9. 2. 19.00 – Tropická řeka: Oko dravce

Poplašné skřeky se rozléhají celým pralesem. Opice všech druhů se krčí k větvím a trnou hrůzou. Nad jejich hlavami přelétá obrovský dravec, nenuceně se vrhá do korun stromů a loví všechno, co se nestačilo ukrýt. Během jediného náletu dokáže díky hrozivým třinácticentimetrovým pařátům servat nešťastné zvíře z jeho větve. Filmař a biolog Rainer Bergomaz to sleduje se zatajeným dechem. Harpyje pralesní je jedním ze vzácných zvířecích druhů, kvůli kterým se prodral do srdce deštného pralesa v jihoamerické Guyaně. Dravý pták, pojmenovaný podle strašidelného tvora z řecké mytologie, je jedním z největších a nejsilnějších z padesáti druhů orlů. Zároveň patří k těm nejvzácnějším. V nepropustné džungli ale není jediným fascinujícím zvířetem. Mezi jeho sousedy patří dosud nevídané druhy jako lasicovitá hyrare nebo obří pásovci.

11. 2. 20.00 – Záhady přírody III (Zombie lachtani)

Ve třetí řadě fascinujícího dokumentárního seriálu Záhady přírody uvidíte další neuvěřitelné skutečnosti ze světa zvířat. Patří mezi ně strašlivě znetvořené mrtvoly tuleňů vyplavené na pobřeží odlehlého ostrova v Atlantiku: jak zahynuli, proč, a hlavně co je zřídilo tak strašně, že to nemá obdoby? Podobně záhadné otazníky se týkají i zombie lachtanů, kteří v podivně nepřítomném stavu mysli překračují neuvěřitelně dlouhé vzdálenosti, obrovské populace psů v ulicích indické metropole Bombaj, jež láká do jinak výhradně lidského světa a prostředí hladové leopardy, nebo tragédie více než dvou stovek krokodýlích zdechlin nalezených v národním přírodním parku Kruger v Jižní Africe.

12. 2. 19.00 – Úžasná tajemství vědy (Jak se stát supermanem)

Seriál odhaluje nejúžasnější tajemství vědy od zrodu super člověka přes záhadné mimozemské ohnivé koule a hledání další Země až po dovolenou ve vesmíru. Dnes vám umožníme stát se supermanem… Toto je počátek éry poháněných exoskeletonů, nositelných mechanických obleků, které byly vyvinuty tak, aby zvyšovaly rychlost, sílu a vytrvalost a dávaly obyčejným smrtelníkům nadlidské schopnosti.

12. 2. 21.00 – Nejdokonalejší zbraně (Robotičtí válečníci)

Explozivní dokumentární seriál představuje nejžhavější novinky moderního zbrojařství. Nechybí nejlepší ostřelovací pušky pro snajpry, propracované tanky a dělostřelectvo, nejrůznější výbušniny, dokonce ani robotičtí válečníci. Ve všech případech jde o to nejlepší, na co se dá v daném oboru narazit, i když za určitých podmínek by po tom jenom málokdo toužil. Zbraně jsou vymyšlené a sestrojené tak, aby porazily nepřátele na hlavu za všech podmínek, ať už na zemi, ve vodě nebo ve vzduchu. Nejdokonalejší zbraňové systémy kombinují maskovací schopnosti a jednoduché intuitivní zacházení s obrovskou silou zaútočit a zničit vybraný cíl. Každá epizoda Nejdokonalejších zbraní je fascinujícím detailním pohledem na konkrétní moderní bojovou techniku a všechno to, co dokáže. Nejdokonalejší zbraní přesto může být jen jedna.

13. 2. 18.00 – Vetřelci dávnověku V (Tajemné hrobky)

Pátá řada dokumentárního seriálu Vetřelci dávnověku pokračuje ve zkoumání předchozích 75 milionů let a nejvěrohodnějších důkazů mimozemských aktivit na naší planetě, ke kterým za tu dobu došlo. Existuje spojení mezi hrobkami ve starověkém Egyptě, Číně nebo i na jiných místech? Měli na nejrůznější dávná proroctví vliv mimozemšťané? V nových dílech Vetřelců dávnověku dojde i na záhadu soch na Velikonočním ostrově, tajuplné křišťálové lebky, možné spojení mezi mimozemšťany a božstvem starověké Mezopotámie, zamyšlení nad tím, jestli bájný Merlin nebyl „odjinud“ a odkaz známého Ericha Von Dänikena. Užijte si jeden z divácky nejúspěšnějších seriálů, podpořený speciálem na www.prima-zoom.cz.

13. 2. 19.00 – Bermudy: Ďábelský trojúhelník

Oblasti mezi Portorikem, Miami a Bermudami, známé jako Bermudský trojúhelník, se taky poněkud nelichotivě přezdívá Ďábelský trojúhelník. Nejčastěji tam mizí výletní lodi, ale záhadné „prokletí“ se nevyhýbá ani letadlům. K nejslavnějším plavidlům, které mu podlehly, patří dokonce loď amerického námořnictva USS Cyclops. Stopadesátimetrový křižník se ztratil komplet s třemi sty šesti členy posádky a pasažéry. Co stojí za záhadou, která už vrtá hlavou lidstvu několik desetiletí ne-li století?

13. 2. 20.00 – Velká podmořská dobrodružství II (Delfíni dlouholebí)

O vztahu člověka s delfínem se toho namluvilo již hodně. I Monty Halls touží zaplavat si s těmito pozoruhodnými tvory a vybral si jeden druh – delfíny dlouholebé. Jsou to vynikající akrobaté – při výskoku nad hladinu se dokážou až sedmkrát otočit. Jsou mírní a přátelští. Nejlepším místem k jejich pozorování je souostroví Fernando de Noronha u pobřeží Brazílie. Nejprve ale Monty zamíří do městečka Laguna. Zde, jako i jinde, jsou delfíni velmi přísně chráněni a v zásadě je zakázáno se s nimi potápět. Monty ale doufá, že alespoň jednou se mu to přece jen podaří. V Laguně pozoruje, jak delfíni pomáhají místním rybářům lovit ryby a sami přitom také nepřijdou zkrátka. Tato spolupráce zde probíhá už po staletí. Delfíni nahánějí ryby směrem k lodím, a když rybáři rozhodí sítě, v nichž ryby uvíznou, nakrmí se dosyta i sami.

13. 2. 21.00 – Ostrov tučňáků (Prázdné hnízdo)

Jsme opět na ostrově tučňáků, kde se také nachází kavárna známá jako „Kavárna u tučňáků“. Sameček Rocky se už dlouhou dobu snaží najít svou partnerku. Konečně se mu to podaří. Je to samička Jess a Rocky může založit svou rodinu. Problémem je, že doba vhodná na početí značně pokročila. Většina mláďat v okolí už vyrostla natolik, že se sama vydávají na lov. Jess sedí na svých vejcích. Tučňáci mají většinou jednu snůšku dvou vajec ročně. Jess to však letos zkouší podruhé. První pokus nebyl úspěšný, a tak to zkouší s novým partnerem Rockym. Je to však riskantní. Do každoročního shazování peří nezbývá moc času. To je doba na konci léta, kdy musí tučňáci přestat vychovávat mladé a nechat si narůst nové peří. Jess se právě vylíhlo její první ptáče. Rocky se však nevrací z lovu domů a mládě začíná být hladové. Navíc se dere ven i druhé mládě. Tučňáci se pro svou potravu potopí až do hloubky sedmdesáti metrů, a to i třináctkrát denně. Rocky se až po třech dnech vrací zpět domů. Pro první mládě je však bohužel pozdě. Rodiče tedy musí věnovat veškeré úsilí druhému mláděti. Zdá se, že se Rocky a Jess navzájem po své ztrátě utěšují, ačkoli je to u tučňáků neobvyklé. Podaří se jim zachránit druhé mládě?

14. 2. 20.00 – Nebezpečná setkání IV (Hon na prasata)

Brady Barr se rozhodl podívat na problém zdivočelých nebezpečných prasat. Brady jede na farmu ke strýci, kde se dozvídá, jaká opatření strýc udělal, aby zabránil ničení své úrody. Pasti jsou sice funkční, ale k odchytu jednoho prasete je potřeba moc času a práce. Než se Brady vydá na lov, udělá několik testů, aby si ujasnil, jak moc je divočák nebezpečný, a výsledky ho vyděsí. Nejenže náraz prasete může být pro člověka smrtelný, ale divočák má i silný stisk, srovnatelný se stiskem vlka. Bradymu se podaří jedno prase chytit, ale jako pomoc pro farmáře není tento lov tím nejlepším. Brady se vydá i do Georgie, kde chce doktor Jack Mayer najít dospělou svini, aby jí dal vysílač, s kterým ji bude sledovat. Svině s vysílačem vyhledá ostatní, a tak mohou lovci zastřelit celou skupinu. Jedinou nadějí, jak se vypořádat s přemnoženými divokými prasaty, je stále lov…

14. 2. 21.00 – Velká migrace (Volání po zachování rodu)

Řadu zvířat žene k migraci i rozmnožovací pud, touha po zachování rodu a svého genetického odkazu. Začátkem jara se usidlují na Falklandských ostrovech v Atlantském oceánu stovky tisíc ptáků, kteří nedokážou porodit potomky na moři – tučňák skalní a albatros, jehož rozpětí křídel je 2,7 metru a který dokáže být ve vzduchu 20 hodin denně. Ze savců připlouvají rypouši sloní. Samci můžou vážit až 3,5 tuny. Během tří týdnů zvýší mláďata rypouše sloního trojnásobně svou hmotnost. Ostrovy nejdřív opouštějí rodiče a později je následují i jejich potomci. V lesích severovýchodní Austrálie se na jednom místě soustředí kvůli plození miliony kaloňů lopatkových. Mláďata potřebují mléko bohaté na vápník. Kaloni se živí listy eukalyptu, které vápník obsahují. Za krátkou dobu spasou veškerou vegetaci a migrují ve velkém do dalších oblastí. V deštném pralese Kostariky se zase stěhují miliony mravenců. Když vyplení půdu, hledají si nové místo. Denně urazí 100 metrů a každý den si staví z vlastních těl provizorní hnízdo. Jejich pouť za novou obživou trvá 2 až 3 týdny.

15. 2. 20.00 – Nejdrsnější vlaky světa (Sibiř)

S pořadem a jeho průvodcem Zayem Hardingem míříme do Ruska, kde je sice drsná transsibiřská magistrála, ale ještě mnohem drsnější železnice mířící až za severní polární kruh kvůli plynu. Vyrazíme do města Tobolsk – bývalého historického hlavního města Sibiře. Vlakem, který přijel po dni a půl z Moskvy, míříme na sever do posledního města pro pasažéry – Novy Urengoy. Většina lidí ve vlaku jsou muži, kteří budou pracovat na plynových polích. Za práci ve velmi drsných podmínkách v až –50 °C budou velmi dobře placeni. Vlak musí zastavovat, aby z něj průvodčí odstranila led, uvnitř se topí kamny a uhlím, stará, ale spolehlivá metoda udržuje teplo. Cestou na sever potkávají jen pár osobních vlaků a několik vlaků s nádržemi se zkapalněným plynem. Soukromým vlakem pak Zay zamíří do Nadymu, kde ale koleje končí. Část trati je známá jako Stalinova železnice smrti – postavená vězni z gulagů.