Mrtvá embrya i živé muší larvy, poznejte nejnechutnější pokrmy světa

Jiný kraj, jiný mrav a co člověk, to chuť, říká se. Jenže co když chutě jednoho kraje působí jako ztělesněné peklo pro obyvatele jiného kraje? Díky globální informační síti a foodblogové módě jsou v posledních letech k dostání příklady těch nejnechutnějších regionálních jídel, alespoň měřeno hypotetickým obecným vkusem.

O smažených tarantulích či podobných jednohubkách slyšel snad každý, vybrali jsme pro vás několikero nejbizarnějších příkladů méně známých pokrmů včetně popisu základních ingrediencí a výživné fotogalerie. Bon apetit, doufáme za vás, že jste ještě neobědvali...

1) Balut

Přehled začneme pěkně od podlahy filipínským pokrmem balut, který je v zásadě kachním vajíčkem natvrdo, avšak uvařeným až ve chvíli, kdy je embryo v pokročilé fázi vývoje. Tedy s jemně křupavými kostičkami, viditelnými orgány a celkově se formujícím tělem.

Pokud kauza německých nenaporcovaných selat vzbuzuje znechucení, těžko říct, jaký poprask by nadělal masivně distribuovaný balut. Optimální balut stárne až 17 dnů, vietnamský recept však počítá s 19 až 21 dny.

2) Escamoles

Mexičané jsou národ rázovitý a projevuje se to i na pokrmu escamoles, jehož komponenty jsou sbírány v kořenech agave, z níž se pak vytváří tequila či mezcal. Je tedy escamoles rostlinného původu? Samozřejmě že nikoliv – jedná se o larvy mravence.

Přirovnáván k "hmyzímu kaviáru" se escamoles vyznačuje sýrovou konzistencí a máslovově-oříškovou příchutí. Často se připravuje smažením na pánvi spolu s máslem a kořením, perfektně se hodí do tortilly!

3) Lutefisk

V Norku, Švédsku i Dánsku můžete pod různými variacemi původnímu názvu dostat tradiční severský pokrm lutefisk. Na první pohled nejde o nic, za co by stálo volat do zbraně dávicí reflex – celé jídlo se sestává ze sušené ryby. Princip přípravy však spoléhá na pobyt masa v lázni ze zásaditého roztoku kyselinového hydroxidu sodného nebo hydroxidu draselného, také vhodných jako průmyslové chemikálie určené k napájení baterií nebo čistění chemických úniků...

Jméno doslova znamená "louhovaná ryba", na obranu seveřanů však nutno zmínit, že postup přípravy lutefisk může trvat až 14 dnů louhováním v různých typech lázní, poslední z čehož spočívá v šesti dnech setrvání pouze v chladné vodě. Tato zajistí, že se pokrm stane stravitelný.

4) Stoleté vejce

Druhé vejce v seznamu, tentokrát však trochu ubereme na plynu. Čínské "stoleté vejce" se totiž vyznačuje především tím, že je nakládané do směsi popelu, čaje a hašeného vápna (!), kde po dvou týdnech až třech měsících zrání získá pikantní chuť nikoliv nepodobnou sýru.

Rovněž zde dostane i netypickou modrou barvu a čpavkový odér, který z kuchyně spolehlivě vyžene slabší povahy. I z tohoto důvodu ostatně kolem stoletého vejce koloval mýtus, že je nakládáno do koňské moči.

5) Polévka z netopýrů

Nevíte, co s přemírou nočních poletujících savců? Obyvatelé Mikronézie početní převahu netopýrů v místných deštných lesích vyřešili jejich přípravou v polévce!

Jedná se o tradiční regionální pokrm, který se v posledních letech stal luxusním turistickým artiklem. Pomineme-li však strach řady lidí z netopýrů a název jako vypadnuvší z čarodějnické kuchařky, není na přípravě netopýří polévky nic objevného – recept počítá s netopýry staženými z kůže pomalu vařenými po dobu 40 minut spolu s cibulí a zázvorem. Přesto může jednomu zatrnout při pohledu na polívku s plavajícím tělem nočního tvora.

6) Víno z malých myší

Vracíme se zpátky k pokrmům samotného Satana. Tentokrát učiníme výjimku z pravidla a dostaneme se k alkoholickým nápojům, konkrétně k čínskému a korejskému „ozdravnému nápoji“. Šmrnc mu dodává množina mladých myší, které jsou ve věku tří dnů zaživa vecpány do láhve.

Zde nápoj fermentují po dobu jednoho roku a ve finále moku zajistí delikátní příchuť, připodobňovanou k pachu benzínu...

7) Casu Marzu

Těžko vybrat vítěze našeho přehledu, nakonec jsme však zvolili pokrm vyráběný takřka "za humny". Jedná se o italský sýr casu marzu (neboli v překladu sardinštiny "shnilý sýr"), který je záměrně infikován larvami mouchy Sýrorodky drobné.

Jednotlivé larvy mohou být ve finále velké až kolem 1 cm, a protože se místní lidí štítí pojídání sýra s mrtvými larvami, casu marzu se podává s živými, ještě se třepoucími bílými mušími mláďátky. Lze je před jídlem vytáhnout či konzumovat spolu se sýrem. Jídlo sebou však nese řadu možných zdravotních rizik od zvracení přes alergický záchvat až po krvácivý průjev a další lahůdky.

Ladislav Loukota