Marihuana nejen z konopí. Vědci objevili látky podobné THC i v rostlinách, které mají své příbuzné i u nás
Konopí a marihuana už nestačí. Uživatelé THC si budou muset rozšířit botanické znalosti.
Játrovka není paštika
Byť si pod slovem „játrovka“ nejčastěji představíme játrovou paštiku, botanik ví, že jde o v podstatě celosvětové rozšířenou skupinu rostlin. Játrovky (Marchantiophyta) patří mezi stélkaté zelené rostliny jež botanikové zařadily mezi mechorosty. Zatímco mech pozná skoro každý, o játrovkách se to rozhodně říci nedá. Jejich latinský i český název je odvozen podle zástupců rodu Marchantia (česky porostnice, např. porostnice mnohotvárná), patrně nejhojnějších játrovek na Zemi. Latinský výraz pro játra je hepar a odkazuje na vzhled mnoha zástupců této skupiny. U nás je najdete zejména v oblastech z vysokou vzdušnou vlhkostí.
Játrovka z indického Haridwaru Zdroj: Topi Pigula
THC v konopí pomáhá od bolesti
To, že konopí má výrazné léčebné účinky už dnes zpochybňuje málokdo. Podobnou molekulu, jaká se vyskytuje v konopí netechnického rázu, nedávno objevili švédští vědci u játrovek. „Molekula nazývaná perterentinen a tetrahydrokanabinol, neboli THC – látka měnící mysl nacházející se v marihuaně –, mají podobné molekulární struktury,“ píše s odkazem na studii publikovanou 24. října server New Scientist. Podle něj laboratorní testy s lidskými mozkovými buňkami a pokusy na laboratorních myších ukázaly, že podobně jako THC, tak i perteretinen se snadno připojuje k kanabinoidním receptorům v mozku, kde tlumí účinky bolestivých signálů. "Nikdo si opravdu nevšimne játrovek, protože jsou tak malé," říká Douglas Kinghorn, fytochemik na Ohio State University of Columbus. „Někdy najdete v rostlinách významné léčivé látky z neočekávaných zdrojů," dodává.
Zatím u protinožců. Našinec má zatím kanabinoidy
I když jsou játrovky celosvětově rozšířené, perterentinen byl zatím objeven pouze u třech druhů rodu Radula rostoucí u protinožců v Tasmánii. Po objevu molekuly se vědcům podařilo syntetizovat její podobu v laboratoři a následně ji aplikovat hlodavcům, kteří byli vystaveni bolesti. Pokusy ukázaly, že molekula má skutečně bolest tlumící účinky, což může znamenat další posun směrem k využití v rámci analgetických léků. Sloučeniny z játrovek mohou mít menší nežádoucí účinky a třeba se, na rozdíl od kanabidoidů, nedostanou na seznam zakázaných a nelegálních látek. A kdo ví, třeba právě tento objev posune botanické znalosti hledačů nevšedních zážitků a dost možná i posílí výzkum v oblasti farmaceutického průmyslu.
Text: Topi Pigula