18. února 2022 01:30

Fascinující mapa ukazuje Evropu, v níž má vládnout věčný mír

Existuje jedinečná mapa Evropy, která slibovala věčný mír pro celý starý kontinent.

Dění po konci první světové války je velmi dobře zmapované. Tento konflikt výrazně proměnil mapu Evropy a umožnil vznik nástupnických států Rakouska-Uherska, kam samozřejmě patřilo i Československo. Následovalo často idealizované období první republiky, hospodářská krize Německa (tehdy Výmarské republiky), nástup extremistických sil… To vše bereme jako historickou samozřejmost. V poválečných plánech se však objevila i dosti bizarní představa, která částečně předjímala vznik Evropské unie – zároveň však zcela rušila státní uspořádání, jak je chápeme.

Rozdělením proti válce

Nejpalčivějším problémem poválečných debat byla budoucnost Německa. I po válce totiž panovaly obavy, že jednotné Německo může být oproti ostatním evropským státům až příliš silné. Toto riziko by bylo možno umenšit tím, že se jednotlivé německé regiony rozpustí v jiné, nadnárodní struktuře, která však bude mít ve svém centru německy mluvící vládu. Dává to smysl? Podle vídeňského tiskaře P. A. Maase rozhodně ano – právě on totiž kritizoval Versaillský mír, jenž podle něj nemohl vést k dlouhodobému míru. V tom je třeba mu dát za pravdu.

Maas uvažoval tak, že zdrojem konfliktů jsou národní a rasové nesnášenlivosti, takže by odstranění národů jako takových umožnilo vznik multietnického celku, jenž navždy zklidní rozbouřené emoce v evropských státech. Centrem tohoto celoevropského superstátu se měla stát Vídeň, konkrétně ikonická Katedrála svatého Štěpána, jejíž okolí mělo tvořit vlastní stát ve tvaru kruhu. Právě z tohoto místa měla být Evropa paprskovitě rozdělena na 24 regionů (kantonů). V každém kantonu se měli nacházet obyvatelé minimálně dvou národů. Do takového útvaru měla být zahrnuta většina kontinentální Evropy – smůlu tedy měly Britské ostrovy, skandinávské země, Rusko, ale také Španělsko, Portugalsko, střední a jižní Itálie, Řecko a řada balkánských států.

Co by kdyby?

Přímo Evropská unie vznikla v roce 1993, postupná integrace evropských států do nadnárodního uskupení však byla zahájena roku 1951, kdy vzniklo Evropské společenství uhlí a oceli. Maasova mapa se datuje do roku 1920, o více než tři dekády tedy předběhla svou dobu – jakkoli podivným způsobem. Maasova snaha o vymýcení jazykových, etnických i náboženských tradic byla motivována ušlechtilou snahou o zajištění věčného míru.

Tiskař vedle samotné mapy (kterou si můžete detailně prohlédnout v digitalizovaných archivech knihovny Cornellovy univerzity) vydal i rozsáhlou brožuru, v níž detailněji popisoval, jak by takový superstát fungoval. Úředním jazykem mělo být esperanto, rozlišovány měly být národy románské, germánské, slovanské a maďarské, jež se měly střídat ve výběru unijního prezidenta. Kdo ví, jak by se dál vyvíjely dějiny, pokud by byl Maasův návrh vyslyšen…

Mojmír Sedláček

Mojmír Sedláček

redaktor FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom