Mají peníze hodnotu, anebo jejich cena spočívá v tom, že stále věříme v bankovky?

Kam dojdeme po cestě pěněz? K funkčnímu finančnímu systému, anebo se vrátíme k tomu směnnému? Otázkou je, co z toho je vlastně větší pokrok.

Hostem Martiny Kociánové v Pořadu Kupředu do minulosti na ČRo2 byla ekonomka Markéta Šichtařová. (Připomeňte si první rozhovor o moci peněz.)

Martina: V Kupředu do minulosti se snažíme vracet ke zdravému selskému rozumu, ale když se podívám na dopis z banky, tak si s ním nevystačím. Myslíte si, že pro orientaci ve finančních trzích, operacích, derivátech, nabídkách zdravý selský rozum stačí?

Markéta Šichtařová: Stačí, když je kombinovaný s nějakým minimem znalostí. Pokud to minimum chybí, tak je potřeba mít opravdu dobrého finančního poradce.

A toho dobrého poradce poznáte tak, že jeví určité známky nezávislosti. Tedy, že nepracuje pro jednu konkrétní banku. Nenabízí vám 50 různých produktů, protože každý produkt je spojen s další provizí, ale spíš se snaží přijít na kloub tomu, co potřebujete.

Dobrých poradců není mnoho, protože většina lidí je školená na to, aby uměli prodat produkt a nikoliv, aby uměli poradit klientovi.

Martina: Mnoho lidí se začíná vymykat tlaku peněz, bank a státu. Obce a města dokonce zavádějí vlastní měnu jako například obec Ungersheim, která je ve Francii a která chce být navíc hodně soběstačná i v pěstování zeleniny a ovoce. Dokonce prý na světě vedle oficiálních platidel existuje okolo čtyř tisíc systémů místních měn. Co si o tom myslíte?

Markéta Šichtařová: Já v tom vidím zkombinované dva vlivy. První jev je móda prepperů, tedy lidi, kteří mají pocit, že přijde apokalypsa v podobě například dlouhodobého blackoutu nebo zhroucení zdravotnictví. Mají vlastní zbraně, budují vlastní studny, při troše zjednodušení si budují určité bunkry a úkryty v jeskyni, aby přežili třetí světovou.

Já si sice nemyslím, že by se svět zhroutil při blackoutu, ale uznávám, že může nějaký den trvat a že to pro mnoho nepřipravených lidí bude velký problém. Asi má smysl být zařízen tak, aby člověk si uvařil oběd i bez elektřiny.

A druhý vliv je móda kybernetických měn. Nevím, jestli říct vyloženě móda, anebo je to snaha vymknout se státnímu dozoru. Asi to je obojí dohromady, protože samozřejmě čím víc sílí tlak na bezhotovostní platby a na zadupání hotovostních měn do země, tím víc lidí se bouří, protože nechce být pod dozorem.

Vzniká pak řada osad nebo společenství, které se snaží vystačit samy nějakým barterovým obchodem a podobně.

Martina: Myslíte si, že tyto lokality mají šanci vymanit se z toho státně-bankovního finančního tlaku?

Markéta Šichtařová: Myslím, že nemají, pokud nejdou do úplné krajnosti a nezačnou žít jako poustevníci. Lidé jsou schopni připravit se na problémy plynoucí třeba z blackoutu, ale samozřejmě pokud to nevedou do krajnosti, tak běžné peníze používají pořád dál, protože chodí do zaměstnání.

Komunit, které pracují samy pro sebe a žijí ze svých vlastních výdobytků, je minimum, protože klesá jejich životní úroveň a dostávají se na úroveň středověku.

Martina: Ale někteří to používají jenom jakýsi podpůrný prostředek pro pozvednutí svého místního regionu, protože místní měnu přijímá jen omezená skupina obchodníků, tím pádem se brání odlivu peněz. Povzbuzuje se spotřeba místních produktů a služeb a zprostředkovaně se tím zvyšuje i zaměstnanost. A to všechno jsou jevy, které by pro místní měny hovořily.

Markéta Šichtařová: Myšlenka lokálních měn v ekonomii existuje už delší dobu, ale je vždycky trnem v oku centrálním autoritám, protože se tím samozřejmě porušuje schopnost vlády nebo centrální banky do detailů kontrolovat každou část ekonomiky.

A to je jednak psychologický problém pro politiky a pro centrální bankéře, a jednak i technický problém, protože samozřejmě tím jdou do ztracena jejich snahy o zavedení třeba takových věcí, jako je elektronické sledování tržeb.

Proč chtějí státy kontrolovat obchodování s elektronickou měnou bitcoin? Vymizí někdy peníze, nebo se bez nich v jakékoli podobě už neobejdeme? Proč je poprvé v historii důležité mít peníze uložené doma a ne v cenných papírech? Proč se stále obchoduje s nikdy nesplatitelnými úvěry z krize z roku 2008/2009? Přečtěte si celý rozhovor, který posouvá hranice vnímání finančního světa.