V Macoše už zemřely desítky lidí. Sebevražedný skok byl přesně změřen

Do známé propasti skáčou sebevrazi z Horního můstku u chaty Macocha. Vyhlídková plošina je ohrazená zábradlím a od roku 2011 jsou zde namontovány kamery, které mají okolnosti sebevražedného činu a poslední momenty sebevraha zachytit pro pozdější vyšetřování. Děsivý volný pád na dno Macochy trvá asi 4 sekundy. Do propasti se můžete z ptačí perspektivy podívat tady:

Přečtěte si také: Peklo v jeskyni: Jak probíhala záchrana thajských fotbalistů minutu po minutě

Průvodci musí každé ráno před začátkem prohlídek dojít podzemním labyrintem na dno Macochy a nahlédnout do Skalního okna, zda dole neleží tělo sebevraha. Skok do závratné hloubky totiž obvykle končí na takzvaném kameni sebevrahů, odkud se tělo někdy sesune do horního jezírka. Proto jsou zde dnes nainstalovány záchytné sítě – smaragdově zelené jezírko je hluboké dalších 13 metrů a tělo by se v něm obtížně hledalo.

Skokem do Macochy ukončily život desítky lidí, od roku 2000 jich bylo přes 20. Například v lednu 2021 zde jen dva týdny po sobě ukončily život dvě ženy středního věku.

V srpnu 2012 skočil do Macochy špičkový brněnský urolog Arne Rovný (†46), primář z Fakultní nemocnice sv. Anny. Podle deníku Blesk nechal na parkovišti auto i s mobilním telefonem a doklady, příčinou sebevraždy bylo nejspíš přepracování a vyhoření.

Se sebevraždou souvisí i pověst o vzniku jména propasti, kterou jako první zaznamenal v roce 1793 historik František Josef Schwoy. Tamní vesničan ovdověl a zůstal sám s malým synem. Oženil se znovu, ale jeho nová žena dítě nenáviděla. Jednou ho vylákala do lesa k propasti a shodila dolů. Chlapec se ale zachytil pod okrajem propasti, kde ho vesničané našli a vytáhli. Když zjistili, jak se události seběhly, svrhli do propasti macechu. Podle jiné verze tam ale v zoufalství skočila sama.

Mohlo by vás také zajímat: Sebevraždy jako řešení stárnoucí populace? Profesor zvedl ze židlí mladé, odezva budí obavy

Vytahovači mrtvol

Kvůli častým sebevraždám v 19. století dokonce existovala profese vytahovačů mrtvol z propasti. Tito odvážlivci se na dno Macochy spouštěli na lanech a těla nešťastníků si buď přivazovali přímo k sobě nebo – pokud byla příliš roztrhaná – je vytahovali nahoru v pytlích na mouku. Podle popisu objevitele jeskynního systému Karla Absolona se takto ze dna propasti dostalo i tělo bohatého továrníka Vojtěcha Lassekra, který se do Macochy vrhl v roce 1888.

Se svými půdorysnými rozměry 74 krát 76 metrů patří Macocha k největším jeskyním svého druhu ve střední Evropě. Historie průzkumů místních jeskyní začala již v roce 1723 prvním zaznamenaným sestupem Lazara Schoppera. V roce 1909 se podařilo skupině kolem profesora Absolona proniknout do Macochy nově objevenými Punkevními jeskyněmi z Pustého žlebu. První člověk prostoupil opravdu volnou cestou z Pustého žlebu na dno propasti Macochy 31. ledna 1914.

Zdroj: iCesty, ČTK, Blanenský deník