Lidstvo nasazuje do boje proti zlatému stafylokokovi mouchu. Má šanci?
Mouchou proti zlatému stafylokokovi? Proč ne? Biologické zbraně člověk používá už po staletí. Jen dnes už výrazně sofistikovaněji.
Druh hmyzu, který se nazývá bzučivka zelená, by podle vědců z britské univerzity Swansea mohl pomoci s bojem proti určitým typům baktérii, napsala agentura Reuters. Odborníci zjistili, že některé molekuly, které se nacházejí v sekretu bzučivky, ničí velmi odolné baktérie jako například multirezistentní zlatý stafylokok (MRSA), který je imunní vůči některým antibiotikům.
Bzučivka zelená (Lucilia sericata), které se přezdívá biologický nůž, je v medicínském prostředí známá již dlouho. Její larvy se totiž používaly k čištění infikovaných ran a nejeden voják vděčí vyhojení svému zranění právě této mouše.
Bzučivka zelená je 10–14 mm velká, o něco menší než příbuzná bzučivka obecná (Calliphora vicina). Často je zlato-zeleně zbarvená, někteří jedinci jsou modro-zeleně zbarvení. Hlava i nohy jsou černé. Bzučivka je charakteristická svým hlasitým bzučením. Stejně jako většina jiných much, i bzučivka klade vajíčka do masa, kde se vyvíjí její larvy. Je proto považována za škůdce. Může přenášet různá onemocnění. Bzučivce se lidově říká „masařka“, i když masařka obecná je jiný druh mouchy.
"Z doslechu a předchozích výzkumů víme, že larvy zabíjely baktérie v ránách," vysvětluje Yamni Nigamová, která je hlavní badatelkou v tomto výzkumu.
Nigamová uvedla, že vědci odebrali vzorky výměšků larev různého druhu a zkoumali je za různých podmínek. Mimo jiné sledovali interakci výměšků a baktérií. "Výsledky nasvědčují tomu, že sekret larev bzučivky zelené dokáže bojovat s rezistentními baktériemi," řekla Nigamová.
Sekret vědci získávají tím, že několik set larev bzučivky zelené ponoří přes noc do nádoby se sterilní vodou. Druhý den larvy odfiltrují a tekutiny je více než předtím. Jsou v ní antibakteriální výměšky.
Vědci se nyní snaží zjistit přesné chemické složení molekuly, která bojuje s baktériemi. Až ho budou znát, chtějí molekulu vyrobit v laboratoři a zkoumat, jak reaguje na různé baktérie. Nigamová doufá, že by výzkum mohl sloužit k vyvinutí nového antibiotika. Molekula má už i jméno - seraticin.
ČTK