Krásy i nebezpečí světa poznáte tento týden na ZOOMu. Naše tipy na to nejlepší!

Bude to nejzajímavější a nejdobrodružnější poznávání. Proniknete do tajemství Machu Picchu i světa Jekylla a Hydea. Vydáme se krajinami Divokého západu i na Měsíc. Odhalíme svobodné zednáře i kouzla Antarktidy. A spoustu dalšího – poznejte s námi svět.

12. 10. 18.00 – Návrat predátorů

Jsou zpátky. Vlk, rys i medvěd! Narazíte na ně v srdci Evropy, od Severního polárního kruhu až ke Středozemnímu moři, a rychle své území rozšiřují. Nevyznávají žádné hranice. Kdekoliv se tito predátoři objeví, společnost se rozdělí na jejich příznivce a odpůrce. Na jedné straně stojí ochránci přírody. Na straně druhé jsou všeobecně vystrašení lidé, farmáři, co se obávají o svá stáda, anebo lovci, kteří najednou čelí schopné konkurenci. Většina obyvatel Evropy touží po návratu divoké přírody – jenže jak se dá žít s vlky, rysy a medvědy na vlastním prahu? Vzrušující, napínavý dokumentární film Návrat predátorů sleduje stopy velkých dravců uprostřed Evropy.

13. 10. 18.00 a 18.30 – Žena na konci světa III (Kyrgyzstán: Kočovnice; Indonésie: Šamanova žena)

Pozoruhodný dokumentární seriál o Ženě na konci světa se vrací s další řadou, která vznikala v neokoukaném Kyrgyzstánu, exotické Indonésii, populárním Mexiku, mystické Indii, na vzrušující Kostarice, v tajuplném Nepálu a vášnivém Španělsku. Martyna Wojciechowska navštěvuje neobyčejná místa našeho světa a seznamuje se s místními lidmi. Závěrečná epizoda nabídne exkluzivní pohled do zákulisí natáčení seriálu.

13. 10. 20.00 – Skenování minulosti (Machu Picchu)

Skupina vědců, odborníků na stavebnictví, která je vybavena nejmodernějšími skenery založenými na laserové technologii, se vydává do Machu Picchu, aby zde provedli výzkumy, které mají odhalit dávná tajemství inckých stavitelů. Hlavním úkolem je zjistit, jak byly stavěny terasy, které umožnily vybudovat a zásobovat toto město, položené ve výšce 2 500 až 2 700 metrů nad mořem. Dále chtějí vědci vypátrat, jak bylo město zásobováno vodou a potravinami. Jeden z badatelů velmi rychle určí, že terasy vznikaly současným rozebíráním skály, která se na vrcholu hory nacházela. Část těchto teras byla podle výsledků skenování vybudována jako zemědělská základna pro pěstování kukuřice a brambor. Jiné terasy byly cíleně vytvářeny jako stabilní podklady pro další stavby. Zemědělské terasy byly schopny uživit až tisíc obyvatel tohoto města. Samotné terasy byly postaveny bez použití jakékoliv malty a jedná se o takřka dokonalou kamenickou práci. Na terasách, které nebyly určeny pro pěstování plodin, vzniklo zhruba sto domů a budov či Chrám Slunce. Vědci také zjistí, že toto město, které bylo vybudováno zhruba před 500 lety, bylo asi po sto letech opuštěno. Pro lidstvo ho znovu objevil až americký cestovatel Hiram Bingham v roce 1911. Vědci se také pustí do zkoumání zdroje vody, které město mělo. Nejenom že zdokumentují soustavu vodních kanálů, které vedou ze svahu na jihu města, ale dokážou také vypočítat množství vody, která do města z blízkého horského pramene přitéká. Vědci zjistí, že dávní inčtí stavitelé zajistili pro obyvatele města více vody, než spotřebuje denně současný moderní člověk.

13. 10. 21.00 – Ztracené světy II (Skutečný svět Jekylla a Hydea)

Dr. Jekyll a pan Hyde patří dnes již ke klasickým dílům světové literatury. Ačkoliv autor novely Robert Louis Stevenson umístil děj do centra Londýna, kniha byla patrně inspirována jeho zážitky z dětství, které strávil v Edinburghu. Spisovatel knihu zasadil do Londýna kvůli větší prodejnosti. Stevenson byl v dětství často nemocný, a tak sledoval dění za oknem svého pokoje. Okna směřovala do chudinské oblasti, která vytvářela kontrast k bohaté čtvrti, ve které žil. Tento kontrast dvou polovin města se pak projevil ve schizofrenní povaze dr. Jekylla. Stevensona inspirovala nejen atmosféra města, ale také události, ke kterým zde došlo. Jednou z nich byl příběh vykopávačů hrobů, kteří vykopané mrtvoly prodávali vědcům k experimentům. Dva z vykopávačů, Burke a Hare, dokonce zašli tak daleko, že začali zabíjet chudé občany, jejichž mrtvoly prodávali badatelům. Také ho patrně inspiroval příběh Deacona Brodieho, který přes den žil navenek počestný život spořádaného radního, v noci se toulal po sklepích a putykách, ve kterých kradl a hrál kostky.

14. 10. 19.00 – Průkopníci forenzní vědy II (Psychologický profil)

Pojem „DNA důkaz“ je běžný v seriálech z detektivního prostředí i v případech ze skutečného života. Lehce se proto zapomíná, že je v našem slovníku ještě celkem nový. Také druhá řada seriálu Průkopníci forenzní vědy představuje počátky moderních vědeckých technik, které změnily vyšetřovací postupy. Tentokrát uvidíme trpělivé odborníky, jak se probírají popelem, aby odhalili zákeřného žháře. Staneme se svědky zrodu forenzní kybernetiky. Zjistíme, že z profilování kriminálníků je dnes elitní a nadmíru důležitá disciplína. Nebo nahlédneme do pozadí hledání mikroskopických důkazů, jako jsou buněčné zbytky kůže a vláken.

14. 10. 20.00 – Krajinami Divokého západu (Přes hory)

V dobrodružném třídílném seriálu se moderátor Ray Mears vydává na cestu Krajinami Divokého západu. Projíždí fantastickou přírodou divoké Ameriky a objevuje, jak tento kontinent pomáhal utvářet příběh legendárního Divokého západu. Nechybí cestování na povozu, které se budoucím osadníkům někdy stalo osudným, jízda na hřbetu koně za řičení početného dobytčího stáda, ani cval bok po boku s majestátními bizony. Ray Mears zároveň zavítá i do výše položených oblastí a přesvědčí vás, že vysoká pohoří jsou pro americký Divoký západ stejně charakteristická a ikonická jako rozlehlé, sluncem vyprahlé pláně.

15. 10. 18.00 – NASA: Nejvýznamnější mise (Přistání na Měsíci)

Koncem 60. let NASA po přípravných misích Gemini plánovala program Apollo – let na Měsíc. Při přípravách zemřeli v modulu astronauti Grissom, White a Chaffee. Udusili se během 30 sekund při požáru. Hrubá chyba způsobila katastrofu, ale zároveň upozornila na nedostatky modulu. Po dvou letech vyrazila raketa Saturn 5 alias Apollo 8 k Měsíci, trojice astronautů ho měla několikrát obletět a zase se vrátit na Zemi. Start se vydařil na výbornou, stejně tak opuštění gravitačního pole Země. Posádka poprvé přinesla záběry odvrácené strany Měsíce a východu Země. Při každém z 10 obkroužení ztrácela posádka signál, a právě při 10. obkroužení museli zažehnout raketu pro návrat. Vše šlo bez zádrhelů a posádka se brzy dostala na Zemi, kde byla vyzvednuta z oceánu. NASA pracovala na lunárním modulu a pokusech o přistání, které byly zpočátku marné. Piloti (včetně Armstronga) se vždy včas katapultovali, protože stroj byl příliš nestabilní. Apollo 9 provedlo další test lunárního modulu na zemské oběžné dráze. Zařízení s posádkou se vzdálilo od velitelského modulu a po několika manévrech se zase úspěšně vrátilo. Zbýval už jen jeden test, který provedlo Apollo 10. Lunární modul několikrát sestoupil nad plánované místo přistání, poté se vrátil k velitelskému modulu a s ním zase zpět na Zemi. Posádku lákalo skutečně přistát, ale v NASA se pojistili tím, že jim k tomu nedali dostatek paliva. Neil Armstrong, Michael Collins a Buzz Aldrin se stali trojicí, která měla dosáhnout nevídaného úspěchu a která měla přinést vzorky z povrchu Měsíce. Dlouhé a náročné přípravy byly u konce, do startu zbývalo jen pár dní. 16. července 1969 se astronauti po snídani přesunuli do rakety, Apollo 11 mohlo vzlétnout. Po úspěšném startu a opuštění oběžné dráhy Země měli před sebou 3 dny cesty a poté tolik očekávané přistání na Měsíci. Nad plánovaným místem přistání se modul odpojil od velitelského modulu, ale nastala dočasná ztráta signálu. Po jeho obnově se pustil modul do sestupu. V řídícím středisku se ukázala chyba 1202, která zřejmě neznačila nic vážného, a tak pokračovali dál. Náhle se ukázala chyba 1201, ale přistání nebylo nutné přerušit – Aldrin viděl, že může bezpečně přistát. Aby našli vhodné místo, museli spotřebovat skoro všechno palivo, po přistání zbyla rezerva jen na 17 sekund. Neil Armstrong sestoupil na povrch Měsíce, Aldrin ho po 15 minutách následoval. Sdělili postřehy, odebrali vzorky a vztyčili vlajku. Po vyslechnutí vzkazu od prezidenta a celkově asi 2 hodinách na Měsíci bez problémů vzlétli a přidali se k Michaelu Collinsovi ve velitelském modulu. Zpět na Zemi přistáli 24. července do Tichého oceánu.

16. 10. 19.00 – Kniha tajemství Ameriky I (Svobodní zednáři)

Málokterá organizace na světě je tak mocná a tajemná jako Svobodní zednáři. Existovala-li by hypotetická Kniha tajemství Ameriky, právě toto bratrstvo by v ní zaujímalo důležité místo. Ti, kteří se zednářů obávají, je spojují se snahou o vytvoření jediné globální vlády založené na novém světovém řádu. V současnosti se počet členů bratrstva odhaduje na 6 milionů, přičemž velmi silnou základnu má ve Spojených státech. Čtrnáct ze 44 dosavadních amerických prezidentů byli zednáři, především otcové zakladatelé Franklin a Washington. Původ zednářství odvozují jedni už od stavitelů Šalamounova chrámu v 10. století př. n. l., jiní jeho počátky situují do dob reformace v 17. století. Každopádně v Americe se velmi rozšířilo v polovině 18. století, kam je přivezly britské lodě. Úkolem členů je studovat 7 svobodných věd a umění, řídit se rozumem a logikou, a především za cenu vlastního života chránit tajemství zednářů. Symboly bratrstva jsou písmeno „G“ – snad narážka na slovo „God“, nebo také jako „geometrie“ – úhelník a kružítko. Setkání zednářů jsou tajná a určená jen pro zasvěcené. V roce 1792 složil přísahu zednářů i George Washington. S páskou na očích se ocitl v místnosti, kde mu do krve pořezali levou část hrudi, což byl jeden ze zednářských rituálů. Dodnes rituály existují, například tajné heslo a potřesení rukou. Hlavními stupni zednářů jsou učeň, tovaryš a mistr. Celkem je jich ovšem 33, což je po všech stránkách symbolické číslo. Přijímací rituál spojený s pořezáním nového člena odkazuje na dávnou vraždu Hirama Abiffa z dob Šalamounových, který byl napaden třemi násilníky, a než by vyzradil tajemství zednářů, raději zemřel. Ovšem symboly zednářství pronikly postupně i do jiných oblastí života. V roce 1934 včlenil prezident Roosevelt, sám rovněž zednář, symbol Velké pečeti do obrazu na jednodolarové bankovce. Tajemství bratrstva Svobodných zednářů zůstane jistě ještě dlouho neodhaleno, protože zednáři odmítají knihy i jakékoli jiné hmatatelné důkazy o své existenci.

16. 10. 20.00 – Kouzlo modrých hlubin (Antarktida)

Poslední díl modrých hlubin nás zavede do Antarktidy. Téměř tři čtvrtiny zemského povrchu zaujímají moře a oceány. Svět, který jsme sotva začali zkoumat. Podívejte se tentokrát do chladného podmořského světa Antarktidy a seznamte se s mnohdy bizarními či nebezpečnými tvory, ale i tvory, kteří bravurně zvládají schopnost maskování, v dalším polském dokumentárním seriálu na Prima ZOOM.

16. 10. 21.00 – Akvária na míru II (Nejnáročnější akvária)

Wayde s Brettem mají v úmyslu seznámit diváky s pěti nejnáročnějšími akvárii, která až dosud společně vyrobili. Pracují spolu už 15 let a jsou si jistí, že mnohem zajímavější a sofistikovanější výrobky teprve přijdou. Na páté místo zařadili akvárium v automatu na žvýkačky, pochopitelně funkčním, které mělo stát před lasvegaskou restaurací na plném slunci. Bylo třeba vyřešit chlazení, správnou teplotu vody pro ryby a také zajistit funkčnost automatu. Navíc bylo třeba akvárium instalovat v noci, během několika hodin, kdy je zavřeno. Když bylo vše téměř hotovo, Wayde s Brettem zjistili, že nemají dost žvýkaček, které museli ve dvě v noci shánět. 4. místo – karanténní akvárium pro mimořádně náročné klienty bylo něco, co výrobci dosud nedělali. Mělo sloužit jak pro nemocné, tak pro zcela nové ryby, aby se zjistilo, jestli jsou v pořádku. Skládalo se ze 4 nádrží připomínajících police a bylo instalováno přímo v kuchyni luxusního domu. 3. místo – velkou výzvou bylo instalování akvária do starého auta pro majitele obchodu s automobily. Brett sehnal staré auto na rozvoz mléka z roku 1957, které nejprve rozebrali, pak rozřízli napůl, zvenčí pomalovali a naplnili různými dekoracemi. Na pomyslném druhém místě, co do obtížnosti, se umístilo spojení akvária se skateboardovou rampou. Bylo třeba akrylát speciálně zpevnit, aby byla rampa funkční a nepoškrábala kolečka. A konečně přichází na řadu nejnáročnější výtvor, akvárium pro kostel v Dallasu v Texasu. Tým se rozrostl na 80 lidí, kteří na něm pracovali přes rok. Délka kostelního akvária je 21 metrů, šířka 3 metry a výška téměř 5 metrů. Jeho obsah je 265 000 litrů vody. Je monitorováno počítačem a má vlastní filtrovací místnost a také kuchyni pro přípravu krmení pro ryby. Nakonec zadavatel ještě požádal o kříž z korálů, vysoký 1,5 metru, který musel být hotov do čtyř dnů. Navíc se akvárium instalovalo před pastorem a početným davem věřících. Oba přátelé se už těší na další velké výzvy.

17. 10. 19.00 – Ramesses III.: Záhada královy mumie

Jak zabít nejmocnějšího muže na světě? Připojte se k Zahimu Hawassovi a jeho vědeckému týmu, jehož cílem je uzavřít nejstarší odložený případ v dějinách kriminalistiky – i celého lidstva. Vždyť k smrti faraóna Ramessese došlo už ve zlaté éře starodávné egyptské říše. Ramesses III. byl druhým faraónem 20. dynastie a vládl od roku 1186 do roku 1155 před naším letopočtem. Byl posledním z velkých faraónů válečníků. Přezkoumání jeho mumifikovaných tělesných pozůstatků moderními technologiemi odhalilo něco nečekaného: svrchovaný vládce říše byl zavražděn smrtícím seknutím přes hrdlo. Kdo to mohl provést a jak se mu to vůbec povedlo? Hawassův tým prochází přes tisíc let staré důkazy a postupně odhaluje fatální spiknutí v příběhu o faraónově harému, dvorních čarodějích, divoké rivalitě a krvavé pomstě.