Příznaky a přenos koronaviru: Kýchnutí neznamená nemoc, nejhorší je teplota a kašel
Horečka, suchý kašel a únava – to jsou hlavní příznaky onemocnění COVID-19 vyvolávané novým typem koronaviru SARS-CoV-2. Kýchání ani hlasité smrkání automaticky neznamenají, že vy nebo někdo ve vašem okolí nemocí trpíte.
Zatím největší vzorek zkoumaných případů onemocnění COVID-19 má logicky Čína. Ze zprávy, kterou čínští odborníci připravili ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací k 20. únoru 2020, vyplývá, že u 55 924 laboratorně potvrzených případů onemocnění byla nejčastějším symptomem horečka, která se objevila u 87,9 % nakažených, následovaná suchým kašlem (67,7 %).
U více než třetiny lidí nakažených novým koronavirem se také objevuje únava (38,1 %) a sekret z dolních dýchacích cest (33,4 %, takzvané sputum – nikoliv sliny). Další příznaky už se objevují mnohem méně často. Jde o dušnost (18,6 %), bolest v krku (13,9 %), bolest hlavy (13,6 %). Pacienti si ale stěžovali i na zimnici, bolesti svalů, zvracení nebo průjmy. Tyto příznaky se objevují v průměru 5-6 dnů od nakažení, celkově inkubační doba trvá 1-14 dnů. Samotné kýchání společná zpráva čínských úřadů a WTO za symptom onemocnění COVID-19 neoznačuje.
Věk nakažených se pohybuje od 2 dnů do 100 let, přičemž většina případů (77,8 %) byla ve věku 30-69 let. Mediánový věk byl u čínského vzorku 51 let (počet lidí mladších 51 let se rovná počtu starších 51 let).
Preventivní testování neexistuje
Otestovat se na přítomnost koronaviru v těle preventivně nelze – dostupné jsou pouze testy diagnostické. Test se provádí na základě indikace ze strany lékaře po dohodě s hygieniky, když je podezření na onemocnění COVID-19.
Podle Ministerstva zdravotnictví ČR se test provádí u pacienta s akutním respiračním onemocněním, kdy je patrný náhlý začátek alespoň jednoho z následujících příznaků: kašel, teplota nebo dušnost. U teploty se nejčastěji uvádí hranice 38 °C.
To ale samo o sobě nestačí. Musí být splněno alespoň jedno z epidemiologických kritérií, kdy byl člověk v úzkém kontaktu s potvrzeným nebo pravděpodobným případem infekce COVID-19 nebo pobýval v oblasti s předpokládaným přenosem onemocnění v populaci. Tato kritéria vyhodnocuje individuálně epidemiolog krajské hygienické stanice.
V případě, že máte podezření na nákazu novým koronavirem, volejte svému obvodnímu lékaři nebo přímo na příslušnou krajskou hygienickou stanici.
Textilní rouška nechrání vás, ale vaše okolí
Zásadním doporučením, jak se ochránit před novým koronavirem, je důkladné mytí rukou, případně jejich dezinfekce. Použitím běžné roušky se člověk před nákazou neochrání, může ale zabránit jejímu dalšímu šíření, pokud by byl už sám infekční.
Nemocní by měli dodržovat respirační etiketu při kašli, kýchání a smrkání a používat jednorázové kapesníky. Ochranu proti přenosu nákazy od jiného člověka může poskytnout pouze respirátor se stupněm filtrační ochrany proti virům nebo v určité míře také speciální roušky vyráběné s použitím nanotechnologie.
Víc lidí pohromadě znamená problém
Koronavirus se šíří od osoby k osobě primárně kapénkovou infekcí. Udávanou vzdálenost 1,5 až 2 metry zpochybnila studie čínských vědců, podle nichž je koronavirus aktivní ještě do vzdálenosti 4,5 metru od nakažené osoby. Může se ovšem šířit i z kontaminovaných povrchů. To platí zvlášť pro druhý typ koronaviru, který je podle dostupných údajů z Číny odolnější a vydrží trochu déle než ten původní.
Léčba zatím žádná není, pracuje se na vakcíně
Shlukování velkého množství lidí vždycky usnadňuje nákazu a podle česko-amerického epidemiologa Karla Rašky mladšího představuje v tomto směru velké nebezpečí cestování prostředky MHD. Raška v rozhovoru pro Prima ŽENY také uvedl, že léčba zatím žádná není. „V současnosti vědci v Americe a Číně zkoumají remdesivir, který byl původně vyvinut na ebola virus, což je jiný typ viru. Data ale zatím chybí. Posuzovat u nemoci, která u 80 % nakažených probíhá s minimálními příznaky nebo bez nich, jestli lék léčí, nebo ne, bude trvat velice dlouho,“ uvedl Raška.
(mih)