Koho si berou muži a koho ženy? Rozdíly ve výběru partnera jsou zásadní

Jak si vybrat ideálního partnera? Když zkusíte na internetu vyhledat odpověď na tuto otázku, ocitnete se na spoustě vztahově zaměřených portálů, které dokážou předložit množství tipů, jak okouzlit vysněného partnera. Jenže kdo je vlastně oním ideálním protějškem? Evoluční psychologie i sociologickými daty popsaná realita nám určité odpovědi dávají.

Evoluce versus společnost

Podle evoluční psychologie si muži vybírají partnerky, díky nimž mají největší šanci na reprodukci svých genů. To znamená ženy zdravé, mladé a plodné. Právě plodnost přitom bývá nejčastěji spojena s proslulou figurou ve tvaru přesýpacích hodin, tedy poměrem pasu a boků okolo čísla 0,7. Naproti tomu ženy chtějí, aby jejich děti měly co největší výhody oproti ostatním – a to mohou zajistit muži, kteří jsou schopní, ambiciózní, inteligentní, a tedy mají přístup k mocenským či finančním zdrojům. Fyzicky bývají ženy přitahovány těmi muži, kteří mají široká ramena a poměr pasu vůči bokům kolem čísla 0,9; takto tělesně zdatný partner by měl dokázat ženu i děti fyzicky ochránit.

Evoluční principy jsou mezi lidmi do značné míry ovlivněny i společností a kulturou, a tak tyto jednoduché poučky komplikuje třeba teorie sociální směny. Podle ní vyhodnocujeme, jaké náklady do různých společenských činností vložíme a co za ně dostaneme zpátky. Ve výběru partnery tedy jaksi směňujeme něco za něco – stanovujeme si, které položky ze seznamu ideálního partnera jsme ochotni obětovat vzhledem k našim možnostem, a také co sami druhým dokážeme nabídnout.

Odlišný přístup mužů a žen

Na základě amerického sčítání lidu z roku 2014 byla vytvořena rozsáhlá infografika, v níž si můžete pro spoustu povolání najít jejich nejčastější partnerskou volbu. Ze zpracovaných dat je zjevné, že množství manželství vzniká díky příhodným okolnostem – například lékaři si často berou lékařky a obecně se dá říci, že mnoho absolventů vysokoškolských oborů později vstoupí do manželství s pracovníky ze stejného či podobného odvětví.

Jakmile však do těchto dat zahrneme i ekonomické faktory, vidíme i další zajímavý trend. Vzdělané a finančně zajištěné ženy (například lékařky, právničky či manažerky) se často vdávají za podobně společensky postavené muže; avšak ženy z nižších socioekonomických vrstev se leckdy provdají za výše postaveného muže. Zdá se, že se výše zmíněné evoluční poučky projevují i v praxi – pro velkou většinu žen je společenské postavení jejich partnera (a tedy i jeho přístup ke zdrojům pro potenciální společné děti) zásadnější než pro muže, kteří nemají problém s uzavřením sňatku s ženami s nižším vzděláním či příjmem.

Přestože jsou tato zjištění pouhým zobecněním a přílišným zjednodušením, které se jistě nevztahuje zdaleka na všechny, je fascinující sledovat, jak velkou roli hrají zvířecí evoluční mechanismy i v naší zdánlivě vyspělé a uvědomělé společnosti.