Kdo má nárok na státní pohřeb? A má na něj vůbec nárok Karel Gott?

Jen pro prezidenty?

„Státní pohřeb je jen pro prezidenty, kteří zemřeli v průběhu mandátu,“ zaznělo v diskuzi vedené na téma Karel Gott a státní pohřeb. Jenže pro to, aby byl diskutující za ňoumu, stačilo připomenout prezidenta Václava Havla, který sice státní pohřeb měl, ale ve funkci už dávno nebyl. Fenomenální zpěvák Karel Gott samozřejmě prezidentem nebyl.

Jak zařídit státní pohřeb

Pokud zemře hlava státu ve funkci, státní pohřeb jako rozloučení se automaticky nabízí. Podíváme-li se na novodobou historii československých a českých státních pohřbů, nikoho jiného než prezidenty tam nenajdeme. Nicméně ne všichni zemřeli během mandátu. Mimo funkci zemřel T. G. Masaryk (ve funkci do roku 1935, zemřel 1937), Ludvík Svoboda (jeho prezidentské období bylo předčasně ukončeno1975, zemřel 20. září 1979), Edvard Beneš (abdikoval na funkci prezidenta 7. června 1948, zemřel 3. září 1948) a Václav Havel (prezidentský mandát skončil v roce 2003, zemřel 18. prosince 2011), zatímco během prezidentování skonal Klement Gottwald a Antonín Zápotocký. Na druhou stranu ne každému z československých prezidentů byly uspořádány státní pohřby. Pro Emila Háchu, Antonína Novotného ani Gustáva Husáka státní pohřby uspořádány nebyly.

Z výčtu je nicméně jasné, že všichni, kterým se této pocty dostalo, byli po část svého života v nejvyšší státní funkci. Diskutovaný státní pohřeb Karla Gotta je vlastně jakýmsi precedentem pro člověka „z lidu“ mimo sféru prezidentského úřadu. Následně, psáno z mírnou nadsázkou, by mohl být se státními poctami pohřben například Jaromír Jágr nebo Lucie Bílá. V této souvislostí stojí za to připomenout, že tradicemi oplývající Velká Británie vyhrazuje státní pohřeb jen a pouze panovníkům a důležitým členům královské rodiny. Velikáni typu Margaret Thatcher či Winstona Churchilla státní pohřeb vystrojený neměli. S opravdu velkými poctami byla pohřbena členka královské rodiny, princezna Diana Frances Spencer.

Politický populismus?

Podle českých právních předpisů není jasná definice „nároku“ na státní pohřeb. Krom toho, že s ním musí souhlasit rodina (nepůjde tedy, řečeno běžným klišé, o „rozloučení v úzkém rodinném kruhu“), tak musí státní pohřeb schválit vláda, které to musí někdo navrhnout. V případě celonárodně známého zpěváka se toho chopili hned dva političtí matadoři najednou. Andrej Babiš vydal prohlášení: „Navrhnu vládě, aby se uskutečnil státní pohřeb v katedrále svatého Víta. Myslím, že by si pan Gott zasloužil, aby se s ním lidé mohli takto rozloučit." Naprosto stejný úmysl pojal nový ministr kultury Lubomír Zaorálek, který nemaje vlastní noviny, využil síly Twitteru. „Po konzultaci s rodinou Karla Gotta navrhnu vládě zorganizovat státní pohřeb."

Česká vláda záměr obratem schválila a v médiích se objevil výčet akcí, které proběhly při příležitosti státního pohřbu Václava Havla. Od vystavení ostatků ve Vladislavském sále přes stažení vlajek na půl žerdi v den pohřbu až po smuteční zasedání obou komor Parlamentu ČR. Vláda rozhodla o státním pohřbu v podstatě okamžitě, což se nezdálo Jindřichu Forejtovi, bývalému vedoucímu odboru protokolu prezidentské kanceláře. Jako „protokolář“, tedy znalec pravidel, k tomu měl poměrně logickou připomínku: „Pokud vláda rozhodne o státním pohřbu a o hodinu později přijde informace, že rodina zatím neví, jestli to přijme, tomu vůbec nerozumím,“ řekl deníku Echo24 a dodal, že „jako ten, kdo měl na starost státní pohřeb Václava Havla, bych v životě nepřipustil, aby vznikla jakákoliv tisková nebo jiná zpráva, která by činila rozhodnutí státu v této výsostné nejvyšší věci, a přitom to nebylo zkonzultováno s rodinou“. Faktem je, že v dané chvíli nikdo nemohl vědět, jestli náhodou přání Karla Gotta a jeho rodiny náhodou nejsou v rozporu s pompou, která státní pohřeb s sebou nutně nese.

Státní pohřeb versus státní smutek

Podobně jako státní pohřeb ani státní smutek není závazně upraven zákonnou normou a i o něm rozhoduje ústavodárný sbor. Státní smutek není nutně spojen se státním pohřbem a může být vyhlášen i při jiných nešťastných příležitostech. Například v prosinci roku 2018 se rozezněly sirény uctívající památku 13 horníků, kteří zemřeli při výbuchu v dole na Karvinsku. Sirény připomněly i 3 vojáky padlé na misi v Afghánistánu, oběti teroristického útoku v Uherském Brodě. I tehdy visely vlajky na půl žerdi.

Zpět na začátek, má mít Karel Gott státní pohřeb?

„Když jsem si četl komentáře pod články týkající se úmrtí Karta Gotta, měl jsem pocit, že 99 % gramotných občanů má potřebu se k této události vyjádřit. A pokud to všichni komentují, znamená to, že všichni Gotta znají, byť ne všichni ho museli obdivovat. I to je pro mě důvodem, proč souhlasím s Gottovým státním pohřbem. Když je tak známý, že všichni diskutují nad jeho smrtí, tak proč ho nepoctít se státními poctami. A pokud rodina souhlasí…“ shrnul to věcně jeden z diskutujících. A poznámka na závěr: Karel Gott těšil u nás i v zahraničí desítky milionů lidí. Profesor Antonín Holý, jeden z našich nejvýznamnějších vědců, vyvíjel léky, které zachránily desítky milionů životů po celém světě. Neměl ani státní pohřeb, ani nebyl vyhlášen státní smutek.

Text: Topi Pigula