Kapskému Městu zbývá voda na tři měsíce. A bude hůř, varují vědci

Extrémní sucho

Situace je skutečně kritická. Ačkoliv patří Kapské Město mezi druhé největší město Jihoafrické republiky, na konci dubna bude možná úplně bez vody. Tamní oblast během posledních tří let sužovala nevídaná vlna veder a sucha. Možná ještě horší zprávou je varování expertů, kteří drastická sucha očekávají mnohem častěji a pravidelně. Varování ovšem nepatří pouze obyvatelům Kapského Města, nýbrž i zbytku světa.

Lidská činnost totiž rozpohybovala pomyslná soukolí zcela neodvratně. Některé vědecké výzkumy předpovídají, že se extrémní teplotní vlny budou do roku 2100 týkat až 74 procent světového obyvatelstva. A tak nejen Kapské Město, ale i představitelé dalších metropolí se začínají pídit po účinných řešeních, která by dokázala budoucí hrozbu eliminovat. Možná je ale již příliš pozdě.

Klimatické modely

Podle Piotra Wolskiho, výzkumníka v oblasti klimatu a hydrologie z University of Cape Town, je v současné době obrana vůči suchu velmi obtížná. „Příprava spočívá v tom, aby bylo možné říct, kdy se takové sucho blíží, a to v poměrně krátkém časovém horizontu,“ řekl Wolski pro Futurism. Zatímco v krátkodobém měřítku lidstvo tuto možnost nemá, v rámci dlouhodobých předpovědí některá řešení přece existují.

Za spolehlivé nástroje jsou považovány například klimatické modely, které v rámci počítačových programů dokáží simulovat budoucí podmínky na vybraných místech světa. Klimatické modely v podstatně rozdělují svět na spletité sítě, jejichž části jsou řešeny pomocí rovnic. Programy pracují s teplotami, srážkami, tlakem vzduchu a dalšími meteorologickými hodnotami, které se v průběhu času neustále mění. Pak přichází na řadu porovnávání s hodnotami slunečního záření a koncentrací skleníkových plynů.

Varování nikdo nedbal

Podle Piotra Wolskiho je Kapské Město předurčeno čelit drsné budoucnosti, kdy očekává extrémní sucho a minimum srážek. Prozatím vidí jako účinné řešení zbudování robustnějších vodních zásobáren, jejichž současné kapacity jsou nedostatečné. Město sice aplikuje nové postupy, jak vodní kapacity rozšířit, k naplnění nádrží ale přednostně využívá podzemní vody. Má to své důvody, neboť odsolování patří mezi procedury ekonomicky náročnější. Nové vodní zdroje jsou sice součástí městských plánů, úředníci ale jaksi nepředpokládali, že budou zapotřebí tak brzy. Varováni se konec konců objevila již v roce 2007, kdy tamní ministerstvo na nedostatečné vodní zdroje upozornilo.

Pitná voda na příděl

Krom letitého sucha stojí za nedostatkem vody v Kapském Městě nevídaný populační růst (od roku 2000 o 30 procent). Ve městě žijí více než 4 miliony lidí, tudíž není divu, že vody neustále ubývá. Úřady tak byly nuceny k rázným řešením. Někde byly kohoutky zastaveny úplně, jinde vzniklo kolem 200 odběrných míst, kde si lidé mohou vodu zajistit. Z původních 87 litrů na hlavu se limity snížily na 50 litrů. Přibližně 70 procent veškeré vody totiž spotřebují plýtvající domácnosti.

Striktní zákaz samozřejmě platí pro umývání vozidel, zalévání zahrad a plnění bazénů. O spolupráci byly požádány také místní hotely, které mají sladkou vodu v bazénech nahradit vodou slanou. Představitelé města si rovněž žádají úpravu jídelních lístků, z nichž by měly zmizet pokrmy, jejichž příprava si žádá značné množství vody. K větší ukázněnosti byli vyzváni také turisté. Není ani divu, že mnoho obyvatel město raději na nějaký čas opustilo. Ne každý si však podobný luxus může dovolit.

„Den nula“

Současný stav naplněnosti vodních rezerv Kapského Města činí pouhých 26 procent. Pokud se situace v brzké době rapidně nezmění k lepšímu, přibližně v polovině dubna letošního roku klesne hladina vody v nádržích pod kritických 13,5 procent. Pak by přišla na řadu mimořádná opatření, kterým se přezdívá „Den nula“. Problémy se ovšem netýkají pouze Kapského Města. Chabé vodní rezervy hlásí také přehrady zásobující lidnatá města Johannesburg a Pretoria.

Vzácná voda

Voda pokrývá asi 70 procent naší planety. Sladká voda však patří mezi mimořádně vzácnou komoditu, jejíž cena se stále zvyšuje. Ostatně pouhá 3 procenta ze světových vod představují čerstvou vodu. Navíc dvě třetiny schraňují ledovce nebo jinak nepřístupná místa, která jsou pro ukojení běžných lidských potřeb nedostižná. V globálním měřítku to znamená, že kolem 1,1 miliardy lidí z celého světa nemá přístup k pitné vodě. Krom toho se asi 2,7 miliard lidí potýká – vlivem znečištěné vody – se špatnou hygienou. Tito lidé jsou sužováni nemocemi jako je cholera, tyfová horečka a dalšími choroby. Přibližně 2 miliony lidí každý rok umírá vinou průjmových onemocnění, většinou dětí.

Vody stále ubývá

Situace se ovšem nijak nelepší. Kvalita vodních systémů, které udržují prosperující ekosystémy a krmí stále rostoucí lidskou populaci, byla stejnou lidskou rukou nenávratně narušena. Řeky, jezera a obří vodní nádrže vysychají nebo pocítily výrazné znečištění. Zemědělství vsakuje stále více a více vody, čímž se samotná efektivita vytrácí. Změna klimatu je logicky citelnější, což na některých místech způsobuje velká sucha a jinde zase povodně.

Odborné prognózy tvrdí, že do roku 2025 mohou až dvě třetiny světové populace čelit nedostatku vody – o světovém ekosystému ani nemluvě. Jak je vidno, situace je stále kritičtější. Ne třeba si snad ani dlouze uvědomovat, že tyto katastrofické předpovědi se netýkají pouze našich dětí, ale také nás samotných. Kapské Město je tomu hrozivým příkladem. A jak se zdá, další vyprahlá města a oblasti budou přibývat…

Text: Petr Smejkal