Jsou alergie na pokraji vyhynutí? Ta ořechová dost možná ano

Jsou tomu jenom tři měsíce, co se objevila zpráva o experimentálním vyléčení alergie na ořechy, kterého dosáhli vědci z University of Saskatchewan a University of Arkansas pomocí tzv. imunoterapie, čili editace genů imunitních buněk. Nyní již soukromá společnost DBV Technologie připravuje jednoduchou náplast, která by mohla u svých nositelů tuto specifickou alergii snížit nebo zcela eliminovat.

Na cestě ke schválení

Již v prosinci se kanadští vědci zabývali metodou úpravy tzv. dentritických buněk, vyskytujících se mimo jiné i na kůži, pro jejich "naučení" neútočit na proteiny vyskytující se v oříšcích. Tehdejší pokusy však ještě probíhaly na myších – nyní oproti tomu DBV prezentovala výsledky dlouhodobého klinického testu, který náplast zkoušel na dětech ve věku 6 až 11 let.

Principem fungování náplasti je tzv. epikutánní imunoterapie, kdy je protein oříšku nanesený na náplast postupně vpravován kůží do těla tak, aby se nedostal do krevního řečiště – díky tomu obchází mechanismy vyvolávající alergickou reakci. Právě ta hrozila u dosavadní metody pomalého navykání na alergeny. A co více, metodu lze využít i pro další alergiky – DBV již testuje stejný postup pro léčbu celiakie, Crohnovy nemoci a cukrovky.

Výsledky představené na konferenci American Academy of Allergy, Asthma and Immunology dokládají, že 83 % pacientů po konzumaci 1000 miligamů oříšku nepocítilo žádnou alergickou reakci, to celé poté, co náplast nosili po tři roky. 1000 miligramů je přitom desetinásobek výsledku prvních testů metody. Ačkoliv výzkum probíhal na alergicích až do 65 let, děti reagovaly na imunoterapeutickou náplast nejlépe. Konečně třetí vlna dlouhodobého testování započatá v prosinci 2015 má – v případě podobného úspěchu – otevřít DBV cestu skrze regulační proces americké FDA, a tak i na komerční trh.

Budoucnost v imunoterapii?

Dá se přitom říct, že o pomyslný potenciál úpravy našeho imunitního systému se teprve pomalu otíráme. Imunoterapie může být pro 21. století tímtéž, co byl penicilín pro století 20. Jako první se nabízejí využití praktiky pro eliminaci alergií – stejný postup, jak byl využit pro potlačení reakce na ořechy, může změnit život i lidem alergickým na traviny, kočky, ale i antibiotika. Další na ráně je využití imunoterapie pro posílení imunitního systému vůči infekčním nemocem – technicky vzato totiž za jednoduchou imumnoterapii můžeme označit i očkování. V přípravě je tak například už od roku 2015 univerzální vakcína proti chřipce, která by byla s to se zacílit na prvky sdílené všemi chřipkovými viry, a eliminovala by tak nutnost neustále vývoje sezonní vakcíny. Totéž by se časem dalo realizovat i u dalších virů od eboly po AIDS. Alespoň v teorii.

Ani imunoterapie ale není zázračná, a nejlépe to ukazují problémy aplikace metody v léčbě rakoviny, třetím velkém příslibu imunoterapie jako takové. První nápady využít úpravu imunitních buněk pomocí CRISPRu tak, aby se zaměřily na buňky rakovinové, byly aplikovány sotva před čtyřmi lety. Po testech na zvířatech byla metoda otestována vloni ve Spojených státech a v Číně. Zatímco Říše středu v experimentech pokračuje dále, americké pokusy musely být zastaveny po úmrtí pěti pacientů, na něž došlo v rámci jinak úspěšných klinických testů. Byť lék zachránil život drtivé většině pacientů v terminální fázi nemoci, nikdo soudný nepustí na trh látku, která je podobně nevypočitatelná. Autor terapie, společnost Juno Therapeutics, tak minulý týden vývoj zastavila.

Vyšetřování ukázalo, že imunoonkologická terapie nazvaná CAR-T zřejmě špatně reagovala na specifické léky nasazené v rámci chemoterapie – a výsledek byl smrtící. Problém je, že jeden z pacientů, který zemřel, chemoterapií vůbec neprocházel. Zdá se tak, že klinické testy byly poněkud uspěchány. Na druhou stranu, Juno pro test přijímalo pouze pacienty v terminální fázi nemoci – vzdor remisi leukémie mohlo pro některé být již příliš pozdě. Vzdor slibným výsledkům nejsou jednoduše ještě známy všechny možné vedlejší projevy a reakce, bez dalších testů a sběru dat se ovšem nikam neposuneme.

Juno střídá Kite Pharma

Jak již však bylo řečeno, Čína v imunoonkologii agresivně pokračuje dále, ani v Americe navíc koncept zcela nepohřbili. Ve stejný týden, kdy Juno zrušilo svůj lék, oznámil jeho přímý konkurent Kite Pharma, že jeho testy vyšly na jedničku a svou verzi imunoonkologické léčby si jde patentovat. Záleží tedy zřejmě v nastavení terapie, původní myšlenka nemusí být nutně špatná. Také Juno již sdělilo, že se pokusí realizovat imunoonkologickou terapii jinou cestou v rámci pokusu označeného jako JCAR017. Je možné, že podobně rozporuplné budou reakce i v jiných odvětvích imunoterapie – také k náplasti léčící alergie proto buďme alespoň po příštích pár let v rozumné míře skeptičtí, ale zároveň i notně shovívaví. Vždyť tu jde jenom o léčbu, která může od základů překopat celou infekční medicínu a zamést s rakovinou.

Text: Ladislav Loukota