Jedno slovo stačí: překladatelské chiby, které změnily dějiny

V době programů, které přeloží cokoliv během půl sekundy, už moc neoceníme, jak náročné bylo a je překládaní. Přitom v rukou (a především prstech) překladatelů byly mnohdy celé dějiny – mnohokrát se ukázalo, že stačí jedno jediné špatně vyslovené nebo pochopené slůvko a dějiny se ubírají zcela jiným směrem.

Jaké překladatelské omyly se do dějin zapsaly nejvýraznějším písmem?

Poloostrov s hodně divným jménem

Vydat se na objevitelskou výpravu bez tlumočníka nemusí dopadnout dobře. Přesvědčila se o tom například expedice Hernándese de Córdovy. Tento objevitel jako první navštívil poloostrov dnes známý jako Yucatán. Snažil se s domorodci komunikovat, ale neúspěšně – slyšel od nich jen slova „Teten dtan, mat natic dtan!“ Myslel si, že domorodci takhle vysvětlují, že se tak jmenuje jejich domov. A tak polostrov pojmenoval zkomoleninou těchto slov – Yucatan.

Jenže domorodci se mu snažili sdělit něco úplně jiného. Věta „Teten dtan, mat natic dtan!“ totiž znamená „Mluvíte moc rychle, nerozumíme vám!“ Některé moderní vědecké teorie s tím sice polemizují, ale zatím se nenašly přesvědčivé důkazy o opaku.

Jsem koblih!

Návštěva J. F. Kennedyho v Berlíně byla roku 1963 vrcholem americké zahraniční politiky. Americký prezident se vydal do Západního Berlína vyjádřit svou podporu zemi, proti které ještě před 20 lety USA válčily. Z radnice přednesl davu téměř půl milionu shromážděných posluchačů jednu ze svých nejlepších řečí vůbec. Dvakrát během ní řekl větu „Ich bin ein Berliner!“ – neboli „Jsem Berlíňan“.

Věděli jste, že prezident Kennedy trpěl celý život obrovskými bolestmi a nosil kvůli nim korzet?

To by nebylo nic špatného, až na to, že slovo „Berliner“ má v němčině dva významy. Kromě Berlíňanů se tak také označuje druh koblihy… Kennedy sice řekl větu zcela gramaticky správně, ale stejně se po světě začalo hned šířit, že o sobě americký prezident prohlásil, že je pečivo…

Rohatý Mojžíš

Michelangelova socha Mojžíše patří k největším pokladům lidstva. Neskutečně realistická, nadčasově krásná a drtivě monumentální… Jen fajnšmekři si ale povšimnou toho, že Mojžíš má na hlavě rohy. Ano, tento prorok se ve středověku zobrazoval s rohy poměrně často. Že to nikde v Bibli není?

No, vlastně je… Celé to vzniklo z jednoho překladatelského omylu. Když svatý Jeroným překládal Bibli do latiny, musel se potýkat s tím, že hebrejština je jazyk mnohovýznamový. Tak třeba slovo „karan“ znamená primárně rohy. Ale ve Starém zákoně se používalo ve významu „zářící“. A když byl tímto výrazem popisován Mojžíš, tak to pochopitelně nemělo říkat, že má na hlavě rohy, ale že z něj vychází božská záře…

Podle některých historiků se omyl s rohy přenesl z Mojžíše ve středověku na židy obecně; ti se pak zobrazovali mnohdy také rohatí. Tím se v očích lidí ještě více démonizovali a jaké to mělo později dopady, asi víte sami…

Prezident sprosťák

Podobně důležitou návštěvu jako Kennedy vykonal i prezident Carter. Roku 1977 se vydal do Polska, tehdy ještě pevné části bloku za Železnou oponou. Jeho projev měl vzbudit naděje, dokázat, že Amerika není žádnou zemí zla, jak ji tehdy východní dobová propaganda ukazovala. A opravdu – poté, co Carter projev přednesl, zůstali na něj všichni civět s otevřenými ústy. Bohužel z úplně jiného důvodu, než se domníval…

Carter si najal na překlad svých projevů jistého Stevena Seymoura, který sice ovládal klasickou i akademickou polštinu brilantně, o to méně však znal záludnosti mluveného jazyka. A tak místo aby řekl, že „by rád poznal Poláky důvěrně“, prohlásil, že by „je rád poznal sexuálně“… Říct to nejkatoličtějšímu národu Evropy nebyl nejlepší nápad. A ani to ještě nebylo zdaleka všechno, Seymour zvrzal i závěrečnou Carterovu řeč. Prezident během ní zaskočeným obyvatelům Varšavy omylem oznámil, že se do Ameriky z Polska už nevrátí…