Jedno procento nejbohatších vlastní polovinu světa, ukázala studie

Významná švýcarská investiční společnost Credit Suisse koncem loňského roku zveřejnila studii týkající se světového bohatství. A některé výsledky jsou bezesporu zarážející, neboť ukazující na určité nebezpečné trendy, které pro vývoj naší společnosti rozhodně nejsou nevýznamné. Hlavním bodem studie bylo, kolik procent světového bohatství vlastní jedno procento nejbohatších lidí. Před nástupem ekonomické krize v roce 2008 procento nejbohatších mělo 42,5 procenta. A nyní? Od roku 2013 se toto číslo neustále zvyšovalo a za loňský rok se dokonce přehouplo přes magických 50 procent.

Bohatí a chudí

Za poslední rok se také objevilo přes 2,3 milionů nových dolarových milionářů – tedy lidí, jejichž vlastnictví přesahuje jeden milion amerických dolarů. Celkem takových lidí na světě žije 36 milionů a jejich vývoj odráží globální ekonomické trendy: Po začátku krize v roce 2008 se jejich počet snížil, aby postupně s rostoucí ekonomikou zase narůstal. Nyní dosáhl svého vrcholu.

A jak si stojí druhá strana spektra? Nejchudších 3,5 miliardy obyvatel, kteří tvoří 70 procent světové populace v produktivním věku, vlastní dohromady méně než 2,7 procenta světového bohatství – majetek každého z těchto lidí nepřesahuje hodnotu 10 tisíc dolarů. Je tedy zřejmé, že nůžky se dlouhodobě rozevírají a růst ekonomiky, který v posledních letech zažíváme, s sebou nese právě tato negativa. Až hospodářské krize totiž napomáhají tomu, že někteří velmi bohatí zchudnou, ačkoli je zjevné, že většina chudších lidí se k jejich majetkům stejně nedostane.

Mileniálové v krizi

Co popsané výsledky nakonec znamenají? Autoři studie varují především mileniály, kteří nejspíš nebudou tak bohatí, jak si představují. Nemají totiž tolik možností ke hromadění majetku a nemovitostí jako třeba jejich rodiče. A to navzdory tomu, že mladá generace se může pyšnit lepším vzděláním než jejich předci. Pouze několik oborů (kupříkladu technologie a finančnictví) může očekávat dramatičtější nástup mileniálů, kterým se podaří překonat deficit, že nemají tolik možností k nabytí bohatství oproti svým rodičům. To není úplně optimistická vyhlídka, obzvláště s přihlédnutím k vysokým nárokům, jež na sebe mileniálové kladou. Měli by však počítat s tím, že kvalitnější vzdělání a zdánlivě vyšší počet možných uplatnění samy o sobě nemusí stačit k získání většího bohatství. Takže si hlavně uvědomit, že peníze nejsou všechno!

Text: MS