Jeden ze sedmi obyvatel Evropy je nakažen virem HIV. A neví o tom.

Biochemik a spisovatel Isaac Asimov, basketbalista Earvin Magic Johnson, herečka Amanda Blake nebo frontman kapely Queen Freddie Mercury – všechny tyto známé osobnosti spojuje právě nákaza virem HIV. A všichni čtyři této nemoci také podlehli. V současné době existují na trhu léky, které dokážou virem nakaženým jedincům výrazně pomoci, zlepšit kvalitu života a výrazně ho prodloužit. Bohužel však i přes vysoké částky, které vládní i nevládní organizace investují do výzkumu, se dosud nepodařilo najít účinný lék, který by nemoc dokázal zcela vyléčit či zastavit.

HIV není AIDS

Zkratka HIV označuje virus lidské imunitní nedostatečnosti. Dle vědců se do světa rozšířil z města Kinshasa, hlavního města Konžské demokratické republiky a to ve 20. letech minulého století. Za jeho rozšířením do celého světa stojí především populační růst, tzv. „obchod s bílým masem“ a opakované používání nesterilizovaných jehel v tehdejší belgické kolonii. Až v roce 1981 bylo HIV rozpoznáno na půdě Spojených států jako nové onemocnění, které bylo okamžitě mylně spojováno výhradně s homosexuální orientací. Dnes se HIV nejčastěji přenáší krví, nechráněným sexuálním stykem nebo během těhotenství z dítěte na matku. Při běžném kontaktu s osobami nakaženými HIV nehrozí žádné riziko. Nedojde-li však k včasné léčbě, může virus HIV způsobit syndrom získaného selhání imunity, známého též pod zkratkou AIDS. AIDS se však rozvíjí až ve třetím stadiu neléčeného viru HIV, kdy buňky imunitního systému začínají selhávat.

Klíčem je včasná diagnostika

Na základě zpráv z jednotlivých zemí se aktuálně počet jedinců v regionu EU a EEA nakažených HIV pohybuje kolem 810 000 lidí. Od roku 2006 se však počet HIV pozitivních snížil z 6,6 na 6,3 nakažených na 100 000 obyvatel. V poslední dekádě se tak díky prevenci i snaze dostatečně informovat veřejnost v některých zemích počet nově nakažených daří pomalu snižovat. Evropský komisař pro zdraví a bezpečnost potravin Vytenis Andriukaitis ke zprávě řekl: „To, že je každý sedmý člověk nakažen virem HIV a o svém stavu neví, je silně znepokojující. Tito lidé nemohou podstoupit adekvátní léčbu a současně mohou virus nevědomky dále šířit. Z toho důvodu je nejdůležitější snadno dostupné testování.“ Ruku v ruce s tím jde samozřejmě i dostatečná informovanost společnosti a destigmatizace nemoci. I přes značné úsilí zůstává virus HIV jednou z hlavních obav Světové zdravotnické organizace a to zejména ve východní části Evropy. V roce 2015 zde totiž byl zaznamenán nejvyšší počet nových případů a roste obava, že případů bude v tomto regionu i nadále přibývat. Nová data také ukazují, že téměř každý druhý člověk infikovaný virem HIV je diagnostikován až v posledním, čtvrtém stadiu nemoci! Pozdní diagnostika nákazy HIV se tak nyní stává největším protivníkem v boji proti ní.

Konec normálního života

Přesto, že se při běžném kontaktu prakticky není možné virem HIV nakazit, lidé, kteří tímto virem onemocněli, byli a jsou často vykazování na okraj společnosti. Například až do roku 2009 platil v USA zákon, který zakazoval lidem s HIV po Spojených státech cestovat. Dodnes podobný zákon platí v 11 zemích světa, mezi něž patří například Rusko, Moldavsko nebo Kolumbie. Lidé s HIV či AIDS jsou mnohde dodnes diskriminováni například v práci nebo u lékaře. Na počátku všeho ale mohla stát jen prostá touha po lásce. I z toho důvodu odborníci na počátku nového vztahu doporučují bezplatné a anonymní testování. To, že se o AIDS nemluví neznamená, že není.

Text: Pavla Janoušková