Je, nebo není na Marsu voda? Nejnovější údaje jsou překvapivé!

Voda na Marsu byla začátkem října zprávou, která obletěla svět. Jenže titulek mnohých zpráv nebyl až tak přesný. Pokud bychom byli hodně konkrétní, to nejzajímavější na novém objevu je fakt, že se jedná o první spektroskopické potvrzení vody na Marsu. Voda na Marsu je totiž novinka poměrně stará.

V devadesátých letech se doslova roztrhl pytel s misemi, který měly za cíl zkoumání Marsu. NASA vyslala tři družice na marsovskou oběžnou dráhu, ESA jednu. Všechny měly za cíl studium povrchu Marsu a jeho nepřímou chemickou analýzu. Už tyhle družice zvládly odhalit, že na povrchu Marsu se nacházejí minerály. Ke vzniku minerálů potřebujete vodu. Nemusí být nutně přítomná v daný moment, ale někdy v minulosti prostě musela být.

Z orbiterů pochází také informace o tom, že v podpovrchových vrstvách Marsu je asi tolik vody, co ve Velkých jezerech v severní Americe. Krom toho byly nalezeny stopy po ledu v některých kráterech. Informace o vodě na Marsu tedy není žádná novinka, první informace jsou dvacet let staré. Závěr z nich zněl jednoduše, někdy před 3,7 miliardami let pod povrchem Marsu tekla voda.

Jak osahávat Mars?

Jenže z družic na oběžné dráze, orbiterů, se toho člověk zas tolik nedozví. Povrch planety si totiž nemohou ‘osahat’. Na řadu tak přicházejí sondy, které přistály přímo na povrchu, a robotická vozítka. Těch bylo za posledních patnáct let celkem pět – Pathfinder, Phoenix, Spirit, Opportunity a Curiosity. V roce 2008 přišly zajímavé záběry z Phoenixu. Snímky zachycovaly světlý materiál, který po chvíli zmizel. Vědci vytušili, že by se mohlo jednat o krystalky vodního ledu. Sonda Phoenix analyzovala i několik vzorků půdy, kde byly nalezeny vodní páry, svědčící o přítomnosti vodního ledu v marsovské půdě. Podobné závěry poskytla i vozítka Spirit a Oportunity.

Záběry ze sondy Phoenix, kde můžeme sledovad posunující se kapičky vody. Tedy alespoň v toto vysvětlení někteří vědci věří. Zdroj: Renno, et al., NASA.

Curiosity samozřejmě nemůže zůstat opomenuto. Vozítko projelo místem, které vypadalo jako vyschlé koryto řeky, v roce 2012. Objevilo zde kameny, které byly pravděpodobně vystaveny vodní erozi.

O vodě na Marsu jsme tedy už věděli. Víme, že v geologické historii planety existoval moment, kdy po povrchu tekly řeky a víme, že na Marsu je k nalezení vodní led. Výjimečnost nedávno oznámeného objevu je v tom, že se jedná o vodu, která není zmrzlá, ale teče. Nicméně nenechte se zmýlit, nejedná se o nějaké divoké peřeje nebo vodopády.

Jedny z prvních snímků z vozítka Curiosity, zachycující kameny, které byly pravděpodobně ohlazeny vodní erozí. Zdroj: NASA, JPL-Caltech, MSSS.

Celý objev se točí okolo podivných lineárních útvarů na některých srázech na Marsu, které byly objeveny v roce 2011. Vtip je v tom, že tyto útvary mizí a objevují se zároveň se změnou ročních období na Marsu. Na ně byl zaměřen spektrograf na palubě Mars Reconnaisance Orbiteru, HiRISE. Všechno do sebe zapadlo tak, že vědecký tým byl schopen zaměřit tyto útvary tak, aby zabraly celou štěrbinu spektrografu. Nehrozila tedy žádná kontaminace z okolí. To, co tým HiRISE objevil, není přímo tekoucí voda, tu nepřistihli. Objevil hydratované soli. Bylo to vůbec poprvé, co něco takového bylo poprvé potvrzeno spektroskopicky.

Tmavé pruhy jsou zřejmě stopy po tekoucí vodě. Jsou několik set metrů dlouhé a jen pár metrů široké. Na záběru je krátek Garni. Zdroj: NASA/JPL/University of Arizona.

Je možné, aby na studeném povrchu Marsu, kde jsme doposud vodu detekovali pouze ve zmrzlém stavu, byla vedle i voda tekutá? Je, ale voda musí být extrénmě slaná. Soli změní vlastnosti vody natolik, že voda je schopná nějakou chvíli téct po povrchu Marsu, což je ve shodě s nalezením úzkých, několik set metrů dlouhých útvarů, které jsou ve skutečnosti pravděpodobně mokrou půdou. Odhad je takový, že zatímco normální voda zmrzne při nule stupních celsia, tahle slaná voda zmrzne až při minus sedmdesáti.

Zbývá otázka, kde se voda na Marsu bere? Na to vědci zatím nemají přímou odpověď. NA povrchu marsu byly nalezeny chloristany, které jsou teoreticky schopné vázat vlhkost z atmosféry. Je také možné, že se jedná o částečně natátý podpovrchový led. Na jasnější odpověď bychom potřebovali lepší data. Jak je dostat? To také není jasné. Pokud bychom chtěli poslat některá z vozítek směrem k oblastem, kde byla voda detekována, musíme si uvědomit, že existuje nemalá šance, že na vozítcích přežívají nějaké pozemské bakterie, které by mohly kontaminovat případný život v tekoucí vodě na Marsu. Zbývá jen čekat, jestli se některé ze sond obíhajících Mars někdy nepovede přistihnout marsovskou vodu v akci.

Jana Poledniková