11. března 2017 06:00

Je lék na AIDS konečně na světě? Zdá se, že ano

Španělský lékařský institut tvrdí, že našli lék na HIV. Nová vakcína dokázala viru „zbavit“ pětici šťastlivců, kteří nemuseli delší dobu užívat klasické léky.

Většina lidí s HIV musí denně brát antiretrovirální léky (ART), které s tímto virem poměrně úspěšně bojují. Problém ovšem nastane v okamžiku, kdy je léčba přerušena nebo úplně zastavena - virus z napadených buněk znovu rychle vystupuje a začne se nekontrolovatelně šířit dál. I přes svoji účinnost jsou dané léky nákladné, někdy způsobují nepříjemné vedlejší účinky a jejich aplikace patří mezi náročné procedury. Pro více než „37 milionů“ infikovaných ale svitla jiskra naděje.

Před třemi lety Beatriz Motheová z IrsiCaixa AIDS Research Institute v Barceloně začala proces, během něhož byly 24 lidem se zjištěnou diagnózou HIV, podány dva nové typy vakcíny vyvinuté Tomasem Hankem z univerzity v Oxfordu. Mimo vakcíny dostali nakažení účastníci také klasické léky proti retrovirům. Léčba nebyla sice dokonalá, ale na základě nových pozorování se vědci snažili vymyslet ještě účinnější vakcínu, která by s virem HIV jednou pro vždy zatočila.

Nové vakcíny, nové úspěchy

Zkouška nové léčebné metody pokračovala s dalšími 15 nakaženými, z nichž každý dostal posilující dávku jedné z vakcín, která byla následována třemi dávkami romidepsinu, což je účinný lék proti rakovině, jenž dokáže blokovat enzymy známé jako histondeacetylázy. Poté tyto osoby přestaly užívat běžné léky na léčbu HIV. První výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat. Zatímco 10 účastníků se muselo rychle vrátit ke konvenční léčbě s negativními vedlejšími účinky, zbylá pětice neměla zapotřebí tyto léky dále užívat, protože jejich imunitní systém byl schopen potlačovat virus bez podpory ART. Jeden člověk dokázal viru HIV bez léků odolávat déle než půl roku, přičemž další čtyři po dobu 6, 14, 19 a 21 týdnů. Motheová se nyní snaží přijít na to, proč nebyla u dvou třetin pacientů terapie úspěšná. Vědkyně ani tak nevěší hlavu, protože i malé množství lidí pozitivně reagujících na léčbu je dobrou zprávou.

Tato terapie je totiž první svého druhu, která by mohla nakažené virem HIV zbavit potřeby každodenního užívání škodlivých ART. Použité vakcíny nesou geny kódující proteiny, které jsou produkovány všemi známými variantami HIV. Jakmile se tyto proteiny dostanou do krve, imunitní systém vyšle varování o přítomnosti cizích látek. „Máte-li připravený imunitní systém, jakmile buňka začne vykazovat malé části viru, měla by být rozpoznána a zničena,“ říká Motheová.

Úplně vyhráno nicméně stále není. Podobných pokusů se ve světě objevilo hned několik. Například v Mississippi se narodilo matce HIV pozitivní dítě, které bylo podrobeno po dobu 18 měsíců nepřetržité léčbě. Nejprve se zdálo, že je dítě vyléčeno, protože nebyl vir v jeho těle detekován. Po několika letech se ale objevil znovu. Optimistická Beatriz Motheová ovšem říká, že dřívější léčebné metody měly dvě neúčinné varianty; buď se útočilo přímo na virus, nebo se lékaři snažili nahradit celý pacientův imunitní systém. Motheová se ale zaměřila na penetraci imunitní buňky, která dává tělu signál, aby se zbavilo aktivního viru co nejrychleji po infikování. Nedílnou součástí její léčby je použití léků na rakovinu, které dokáží odhalit skryté latentní viry.

Amričané narazili na AIDS

Vůbec poprvé se začalo o novém druhu smrtelného onemocnění AIDS (Acquired Immune Deficiency Syndrome) mluvit ve Spojených státech amerických v roce 1981. První roky se absolutně nevědělo, jak nemoc vzniká a mezi populací začalo docházet k panice. Snad nejhůře na tom byli gayové, které lidé osočovali ze šíření tohoto smrtelného onemocnění. Gayové měli totiž tu smůlu, že byla AIDS mezi nimi nejrozšířenější. Jako zdroj nemoci byl v roce 1983 objeven virus pojmenovaný HIV (Human Immunodeficiency Virus), který má schopnost postupně devastovat imunitní systém člověka do takové míry, až nakonec dojde ke ztrátě obranyschopnosti organismu. Vlivem zničené imunity se stane lidská schránka velmi křehká a náchylná na infekční a nádorová onemocnění. Nejhorší ale je, že se nakažení virem HIV nemusí u postiženého člověka nijak projevit i více než 15 let. Během této doby je ovšem daný jedinec nositelem viru, který v naprostém nevědomí dál šíří mezi lidskou populaci. Dostatečně výkonný jedinec tak může bez problémů nakazit stovky a klidně i tisíce lidí. Je totiž nutné brát v potaz skutečnost, že i další nakažení nevědomky přenáší HIV na ostatní. Tomu se říká skutečně smrtelně začarovaný kruh.

Text: Petr Smejkal

redakce Prima Zoom

redakce magazínu Prima Zoom

Všechny články autora