Je kolem hvězdy KIC 846285 vyspělá vesmírná civilizace? Odpovídá česká astronomka!

Pokud jen trochu sledujete dění v astronomii, pak vám jistě v říjnu loňského roku neušla zpráva o hvězdě KIC 8462852 zahalené do podivného mraku, který nadšenci do mimozemských civilizací ihned označili za obří mimozemskou konstrukci. Astronomové přišli s mnohem přízemnějšími vysvětleními, ale pravda je taková, že si moc nevědí rady.

Označení KIC napovídá, že hvězda byla identifikována družicí Kepler, která se specializuje na lovení exoplanet v naší Galaxii. I když tuhle hvězdu se astronomové naučili označovat jako Tabby’s star (Tabbyina hvězda, podle její objevitelky) nebo jako ‘WTF star’ (cokoliv vás pod touto zkratkou napadlo, je samozřejmě špatně, WTF znamená Where’s The Flux, tedy kde je záření). Kepler sleduje jednotlivé hvězdy na dlouhých časových škálách a zachycuje při tom ztmavení některých z nich, které je způsobeno tím, že exoplaneta, která sama nevyzařuje, zastíní část světla z hvězdy. Normálně se jedná o zhruba jedno procento jasu. V případě hvězdy KIC 8462852 je to uctyhodných 22 %. Jinak řečeno – to, co přešlo přes hvězdný kotouč, musí být dost velký objekt. Planety, jak je známe, by takhle velké být neměly. A právě v tu chvíli přišlo na řadu populární vysvětlení o mimozemské struktuře.

Hlavní podezřelý, hvězda KIC 8462852 (v obdelníku). Z přehlídky oblohy 2MASS v infračervené části spektra a družice GALEX, v ultrafialové části spektra. Zdroj 2MASS, GALEX.

Nicméně nechme fantazii stranou, astronomové přišli s poměrně rozumným vysvětlením o rozsáhlé rodině komet, které hvězdu obíhají. Komety za sebou zanechávají dost prachu a plynu na to, aby způsobily ztmavení hvězdy. Problém s touhle hypotézou? Poté, co se tým vědců pustil do studia stoleté historie pozorování téhle hvězdy, došel k závěru, že kometami ztmavnutí nevysvětlí. Nikdy předtím totiž k žádnému podobnému ztmavnutí nedošlo. Pro to, aby hvězda ztmavla za století o víc jak dvacet procent, by bylo třeba zhruba 648 000 komet, přičemž každá by musela být v průměru větší než 200 kilometrů. A to by za těch sto let už bylo vidět, komety se neobjeví zčista jasna. Takový scénář prostě není pravděpodobný. Jediné rozumné vysvětlení tak bylo záhy smeteno ze stolu. Astronomům momentálně nezbývá, než přiznat, že nemají žádné vysvětlení. Takže skutečně by to mohli být mimozemšťané?

Rodina komet, jak si ji až donedávna představovali astronomové. Ilustrační snímek. Zdroj: NASA/JPL-Caltech.

Hodit to na mimozemšťany řeší spoustu problémů. A nové to vytváří. Hypotéza je, že se jedná o mimozemskou strukturu, která sbírá světlo, známou též pod názvem Dysonova sféra. Jenže šance, že se nám podaří stát svědky vyspělé civilizace schopné tvorby vesmírných struktur, která se vyvinula jen několik tisíc let před lidstvem na našem zápraží, jsou prostě mizivé. Z pohledu vesmírné historie je to jako šance, že vyhrajete jackpot sportky. Stačí se podívat na proslulou Drakeovu rovnici, která na základě parametrů, jako jsou průměrný počet nově vzniklých hvězd v galaxii, zlomku hvězd, kolem kterých se nacházejí planety, zlomku planet, které mohou hostit život, a dalších předpovídá, že blíž jak cca 2500 světelných let od Země se civilizace pravděpodobně nenachází. Hvězda KIC 8462852 je vzdálená 1480 světelných let.

Nicméně Drakeova rovnice mezi vědeckou obcí budí značnou kontroverzi a spoléhat se na její předpovědi není pravděpodobně to nejlepší, co člověk může udělat. Co to znamená? Že můžete být v koutku duše nadšení. Nicméně kontakt z toho asi nebude. Signálu ze Země by trvalo oněch skoro 1500 let, než by k mimozemšťanům doletěl, a stejně tak dlouho by trvala odpověď. A kdoví jestli tu za 3000 let ještě budeme. A nebo jestli tihle mimozemšťané přežijí dalších 1500 let.

Jana Poledniková