Japonci se chystají testovat vesmírné dělo. Už v listopadu!

Japonsko vypustí 30. listopadu sondu Hajabusa-2, jež má dopravit na Zemi vzorky z dalšího asteroidu a využít přitom "vesmírné dělo" i dvě speciální pohyblivá zařízení. Rozhodnutí o termínu startu, které podle agentury ITAR-TASS učinila japonská vláda, oznámil ministr pro vědu a techniku Hakubun Šimomura.

Hajabusa-2 (Sokol-2) provede zevrubný průzkum planetky 1999JU3, k níž má podle japonské vesmírné agentury JAXA dorazit v polovině roku 2018. Vyzkouší přitom spolehlivost různých postupů, jichž lze při takovýchto bádáních využít.

Sonda bude těleso o průměru zhruba 900 metrů nejprve zkoumat dálkovými senzorickými přístroji. Poté na asteroid umístí dvě průzkumná pohyblivá zařízení MASCOT a MINERVA 2, která podrobněji prozkoumají povrch. Na základě získaných údajů pak budou určena místa přistání, kde Sokol odebere vzorky.

Než s nimi však zamíří k Zemi, provede ještě jeden významný experiment. Oddělí se od něj odpalovací zařízení, jakési "vesmírné dělo", které vymrští na planetku přibližně dvoukilogramový projektil. Ve vzniklém kráteru o předpokládaném průměru několika metrů se pak sonda pokusí získat také vzorky z hlubších vrstev, které se dopadem dostanou na povrch.

Ke složitosti této operace patří i načasování výstřelu a dopadu projektilu. Mělo by se tak stát v okamžiku, kdy se Sokol schová na odvrácené straně 1999JU3.

Rok a půl ve vesmíru

Hajabusa-2 stráví tímto zkoumáním planetky zhruba půldruhého roku. Vědecký tým JAXA, který projekt realizuje, předpokládá, že se aparát na Zemi vrátí koncem roku 2020.

Cíl mise, 1999JU3, patří k asteroidům typu C, které jsou skalnaté, ale podle názoru expertů jejich materiál obsahuje větší množství organických látek a vody, než je tomu u jiných podobných vesmírných těles. Vědci si proto slibují, že by výprava mohla přinést nové důležité poznatky o tom, jak se ve vesmíru zřejmě šíří život.

Expedice Hajabusa-2 je druhým projektem JAXA zaměřeným na průzkum asteroidů a přepravu vzorků z nich na Zemi. První zařízení tohoto typu japonští vědci vypustili v roce 2003 a i jeho let byl úspěšný, i když návrat zkomplikovaly a prodloužily technické problémy – návratové pouzdro se vzorky přistálo v polovině roku 2010.

ČTK