Jaký je největší problém Země? Vědci se pokusili najít odpověď!

Více než čtyři tisícovky vědců se v Praze zabývaly globálními problémy Země. Na 26. valném zasedání Mezinárodní unie geodetické a geofyzikální (IUGG - International Union of Geodesy and Geophysics) experti řešili důsledky klimatických změn, poznatky z nedávného zemětřesení v Nepálu i výsledky pozorování supervulkánu Campi Flegrei u Neapole.

Mezinárodní unie zahrnuje osm vědeckých organizací, takže spektrum témat bylo široké. Kryosferici, jejichž zájmem jsou polární oblasti nebo ledovce, se aktuálně zabývají především klimatickými změnami způsobujícími tání ledovců. Pro experty na geomagnetiku je hlavním tématem výzkumu kosmické počasí, které je vzhledem k rozvoji vesmírných programů rizikovým faktorem.

Dochází voda

Velkou otázkou jsou zásoby pitné vody, jež podle Vladimíra Čermáka z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR může být jednou surovinou dražší než cokoliv jiného. Tématem přitahujícím zájem veřejnosti jsou velké přírodní katastrofy, například silná zemětřesení nebo silné exploze.

Dalšího z expertů z Geofyzikálního ústavu AV ČR Aleše Špičáka nejvíce zaujala přednáška Brita Jonathana Gregoryho o změnách hladiny oceánů. Ta v posledních letech stoupá tempem tři milimetry za rok, což je daleko rychlejší než ve 20. století a stoletích předcházejících. Způsobuje to nejen tání ledovců, ale především narůstání objemu vody s její zvyšující se teplotou.

Italský expert Giuseppe De Natale přednesl výsledky pozorování supervulkánu u Neapole. Podle sestaveného modelu procesů, které se pravděpodobně v zemské kůře pod tímto vulkánem dějí, je aktuálně průnik magmatu až k zemskému povrchu silně nepravděpodobný. Mělo by utuhnout ještě v zemské kůře.

Hrozí zemětřesení

Američtí vědci Thorne Lay a Kevin Furlong účastníky sympozia seznámili s tím, jak se podařilo ze získaných dat v řádech minut simulovat pohyby zemského povrchu při zemětřesení v Nepálu. Výsledky počítačového modelování, které vycházely z dat ze seizmických stanic, se shodovaly z družicovým pozorováním a mohly vysvětlit různě velké dopady zemětřesení v jednotlivých částech postižené oblasti.

Účastníci kongresu prezentují nejnovější výsledky svého výzkumu, často pak následuje jejich publikace. Od 23. června, kdy kongres začal, se v rámci programu uskutečnilo zhruba 5400 přednášek. Vedle sdílení vědeckých poznatků se v Praze konala také pracovní setkání. Česká republika je první zemí, kde se valné zasedání této organizace uskutečnilo podruhé, vrátilo se sem po 88 letech. Zasedání končí dnes, příště experty z této mezinárodní unie přivítá v roce 2019 Montreal.

ČTK