Jak vypadá etnické násilí v Mali? Poslední akce přinesla nejméně 134 mrtvých
Mrtvoly uprostřed hořící vesnice. To je výsledek masakru fulanských civilistů, kterého se dopustili dogonští lovci. V pozdadí jsou džihádisté.
Dogoni a Fulani
Dogoni jsou africkým etnikem používajícím vlastní jazyk a žijícím v oblasti skalního masivu zvaného útes Bandiagara v Mali. Počet příslušníků kmene se pohybuje kolem 200 000 a slavné se staly jejich tance s originálními maskami. Prostor, který obývají, je zařazen mezi světové dědictví UNESCO (3273 km² území okolo útesu Bandiagara). Fulani (Fulbové) jsou původně nomádské pastevecké etnikum rozšířené především v oblasti afrického Sahelu, tj. v severní části západní, střední a východní Afriky od Senegalu po Súdán a Etiopii. Jejich počet vinou značné územní roztříštěnosti a promíchanosti s jinými etniky není úplně jasný, různé zdroje uvádějí různé údaje, ale pravděpodobně jich je okolo 24 milionů.
Etnické násilí
Drobné půtky mezi jednotlivými etniky jsou pevnou součástí jejich vzájemného soužití. Ovšem poslední masakr provedený populárními útočnými puškami AK-47 a mačetami, je svou krutostí mimořádný. Zdůvodnění předchozích útoků se neslo v duchu obvinění, že pastevci pasou dobytek na půdě náležející Dogonům, zostřily se hádky o přístup k půdě a vodě, ale v pozadí jsou džihádistické bojůvky a boj o politickou moc. V centrálním Mali totiž začaly vznikat islamistické džihádistické skupiny rekrutované hlavně z etnika Fulani. Aktuální masakr ve vesnici Ogossagou za sebou nechal nejméně 134 mrtvých. Děti, těhotné ženy, staří lidé.
OSN udává, že za rok 2018 přišlo v rámci bojů mezi kočovnými pastevci z kmene Fulani a kmenem Dogonů o život kolem 500 civilistů. Mali, které bylo v minulosti příkladnou africkou demokracií, se aktuálně zmítá v etnickém násilí způsobené mimo jiné vzestupem islámského radikalismu.
Text: Topi Pigula