Jak fungují opalovací krémy? Co říká UV faktor?

Výpočet síly opalovacího krému

„Chcete padesátku nebo stačí slabší?“ Ptá se mladá prodavačka v drogerii při prosbě o nějaký opalovací krém. „Co přesně znamená ta padesátka?“ zeptal se kupující a následně nastalo trochu trapné ticho. Ono číslo často označované jako „ochranný UV faktor“ je ve skutečnosti SPD (Sun Protection Factor) a udává, o kolik déle můžete zůstat vystaveni slunečnímu záření, než kdybyste chráněni nebyli. Číselný údaj celkového stupně ochrany proti UV záření - vzhledem k používaným metodám měření však ve skutečnosti SPF vyjadřuje míru ochrany hlavně proti UVB záření.

Je to právě působení UVB záření, které při nadměrné expozici způsobuje spáleniny a podílí se na rozvoji rakoviny kůže. Uveďme následující příklad: víte, že jste člověk se světlou kůží náchylnou k zarudnutí na slunci (s fototypy se seznámíme za chvíli). Stačí vám čtvrthodinka na prudkém sluníčku a začínáte červenat. Přesto byste na chorvatské pláži chtěl strávit tři hodinky příjemným relaxem a opalováním.

Takže dobu na přímém slunci odhadnete na 120 minut a z toho 15 minut se na vaší kůži nikterak neprojeví. Když vydělíte počet minut bez zarudnutí (15) počtem minut plánovaných na slunci (180), vyjde vám, jaký nejmenší ochranný faktor (SPF) by měl váš opalovací krém mít. 180 : 15 = 12. Bude-li vyšší, nic se neděje.

V porovnání s tím SPF o síle 50 vypadá jako extrémně velké a praxi nevyužitelné. Ovšem pokud se vydáte na vysokohorskou turistiku, kde je intenzita UV záření výrazně vyšší, může se hodit. Ovšem na pobyt na zahrádce na „Mácháči“ je padesátku opravdu zbytečně silná. I údaj o voděodolnosti není úplně pravdivý. Při koupání se vždycky část ochrany smyje.

Rakovina z opalování?

Nejviditelnějším výsledkem opalování je zarudnutí či zhnědnutí kůže. Pravděpodobně každý z nás už se někdy „spálil“ na sluníčku a ono slovo je opravdu výstižné. Záření jdoucí k nám ze Slunce se skládá z celé řady vlnových délek, nás budou zajímat zejména dvě. UVA o vlnové délce 400 – 320 nm, a UVB o vlnové délce 320 – 280 nm. UVB Je z převážné většiny absorbováno ozónem ve stratosféře, respektive v ozónové vrstvě. Před lety se při snížení ozonové vrstvy na d Antarktidou a Austrálií rozeběhly mediální spekulace o mohutném nástupu rakoviny kůže a slepnutí ovcí. Právě UVB záření je dáváno do souvislosti se zvýšeným rizikem rakoviny kůže, zatímco nadměrné množství UVA způsobuje rychlejší tvorbu vrásek, ztrátu elasticity a celkové stárnutí kůže.

Jaký jste fototyp

Na základě vlastní zkušenosti každý ví, jak rychle se opálí nebo spálí.

Fototyp I

Tady patří ti „nejsvětlejší“ z lidí. Tito lidé mají velmi citlivou pokožku. Mají bledou pleť, často posetou pihami, světlé oči a nazrzlé až zrzavé vlasy. Statistiky uvádějí, že k tomuto fototypu patří asi 2 % obyvatel, jejichž kůže vždy zrudne, ale v podstatě nikdy nepřejde do „opáleně“ hnědé. Jejich kůže zarudne extrémně rychle, doporučuje se co nejvíce chránit se před přímým sluncem a to jak délkou pobytu, tak hodnotou SPF. Fototyp II

Sem patří blonďatí až hnědovlasí lidé I zde se ještě jedná o citlivou pokožku, která zrudne a jen občas přejde do hnědé barvy. Do této skupiny se řadí přibližně 12 % populace, které nedělá problém až půlhodinové slunění bez ochrany. V českých luzích a hájích stačí SPF 20 až 25, u moře v závislosti na destinaci vyšší. Je totiž rozdíl, zdali trávíte dovolenou v Chorvatsku nebo v Austrálii.

Fototyp III

Až 78 % české populace patří k tomuto fototypu. Jejich pokožka není příliš citlivá, většinou se opálí do bronzova a opalovací krém jim v našim podmínkách stáčí o síle 10 až 15 SPF, u moře opalovací kosmetiku s faktorem 20.

Fototyp IV

Do této skupiny patří lidé s pokožkou odolnou proti slunečnímu záření. Téměř vždy získá barvu „zdravého“ opálení, nerudne a nespálí se. To ale neznamená, že by se pokožka neměla chránit, jen ji stačí krémy se slabším ochranným faktorem. Text: Topi Pigula