Jak by církve reagovaly na kontakt s mimozemšťany?

S tisícovkami odhalených exoplanet mimo sluneční soustavu se zvyšuje i naše šance dočkat se odhalení, či dokonce kontaktu s jinou civilizací. Fermiho paradox se ostatně už víc jak půlstoletí zamýšlí, proč kolem sebe nevidíme tucty kosmických kolegů? Vedle celé řady bezpečnostních a kulturních dopadů je pozoruhodné i spekulování, jak by na objev mimozemšťanů zareagovaly církve a věřící.

Věří valná většina lidstva

V České republice jako jedné z nejvíce ateistických zemí světa se to může zdát být překvapivé, ale mezi ateisty různého ražení se počítá jenom kolem 15 % světové populace. Skoro třetina lidstva vyznává různé formy křesťanství, 22 % jsou muslimové, necelých 14 % hinduisté. Nějakému druhu náboženství se v různé míře věnuje valná většina lidstva. I celá řada "nevěřících", zejména v Číně, přitom fandí nějakému druhu spiritualismu – vzestup new age a ezoterických hnutí je však dobře zdokumentovaný i na Západě, včetně Česka. Zabývat se tedy tím, jak by různá náboženství včetně svých fundamentálních forem reagovala na mimozemské civilizace, proto není zrovna od věci.

Rozloží E. T. náboženství?

Racionální uvažování může vést k dojmu, že objev kosmické entity by mohl náboženská dogmata nadobro rozbít. Většina náboženství na Zemi totiž klade speciální důraz na výjimečnost člověka jako božího stvoření – jakékoliv narušení tohoto „božského antropocentrismu“ by je proto možná mohlo poškodit. Ve skutečnosti je však na příkladu římskokatolické církve vidět, že ani popření geocentrického systému či detailní hledání původu celého vesmíru skrze teorii evoluce, kosmologii a kvantovou fyziku, nemusí nutně stát v cestě náboženským tezím – nejde přitom nutně o selektivní slepotu vůči vědě.

Například Vatikán již před časem oficiálně uznal platnost nejzásadnějších vědeckých zjištění. Církve přežily i několik okamžiků historie, kdy byl mimozemský život již oznámen – například na přelomu 19. a 20. století, kdy si astronomové mysleli, že na Marsu uviděli obří kanály umělého původu.

Jak se pozná mimozemská civilizace?

Záleží také na tom, jak by odhalení mimozemské civilizace proběhlo. Scénář, kdy se k Země přiblíží mimozemská mateřská loď, aby nám předala své vědomosti o vesmíru, se jeví jako pramálo pravděpodobný. Daleko větší šance je, že astronomové objeví vzdálený hvězdný systém, jenž bude jevit známky civilizovaného opracování – například přítomnost superkonstrukce, o níž se v posledním roce spekuluje u hvězdy KIC 8462852, anebo zachycení mimozemského radiového signálu. V postmoderní nedůvěře v média a/nebo vědu, kdy mají mnozí i program Apollo za výmysl, není nereálné si představit, že spousta lidí bude podobné objevení mimozemské civilizace jednoduše ignorovat.

Ježíš byl jenom na Zemi?

Doug Vakoch z institutu SETI si myslí, že s vírou by zpočátku byly "nějaké problémy", ale nikoliv tak vážné, jak by se dalo čekat. Jako příklad cituje baptistu Hala Ostrandera, který vášnivě oponuje evoluci, nemá však problém s existencí života mimo Zemi – i ten by podle jeho přesvědčení totiž musel nutně pocházet z boží dílny. Faktem je, že již dnes víc než polovina Američanů, Britů či Němců věří v existenci mimozemšťanů. Průzkumy se liší v tom, mají-li dotazovaní na mysli pravidelné návštěvy konspiračního rázu anebo čistě hypotetické "někde ve vesmíru musí být někdo další".

Široké akceptování této ideje však ukazuje, že odhalení tisíc let vzdálené civilizace by možná mělo na naše životy menší dopad, než si mnozí malují. Lze jistě předpokládat, že na odhalení by hůře reagovaly fundamentální odnože křesťanství a islámu, konzervativní věřící však dovedou být bezpečnostním rizikem i bez dalšího tématu.

Mnohé církve sice nemají s akceptováním mimozemského života papírově problém, jenže mnozí jejich věřící si otázky víry mohou vyložit jinak – tak jako už mnohokrát dříve. Nikde to není vidět lépe než právě na příkladu Vatikánu.

Vatikán hledá Boha... nebo mimozemšťany?

Ten sám disponuje poměrně velkou astronomickou a vědeckou sekcí včetně bohatě vybavené observatoře věnující se vědecké práci. Otec José Gabriel Funes například na dotaz listu The Independent řekl, že existence inteligentního života mimo Zemi považuje za "pravděpodobnou". Možný kontakt s ním nevidí v konfliktu s křesťanskou naukou. Myslet si, že Bůh může limitovat svou kreativitu jenom na jeden svět, by totiž prý byla chyba. Spíše než rozbití církví a náboženství by tak odhalení mimozemšťanů přineslo nové výzvy, jak kolem jejich existence otočit dosavadní náboženské teze.

Funesův kolega Guy Consolmagno tak například v roce 2010 rovněž sdělil, že i mimozemští návštěvníci by mohli konvertovat ke křesťanství. Vatikán má totiž za to, že inkarnace Ježíše jako božího syna je vlastní pouze lidstvu – mimozemšťani svou vlastní verzi Ježíše prý jistě nemají.

Text: Ladislav Loukota