Jak chutná první vesmírné kafe? Vyrábí se z moči!

ISSpreso

Dali byste si ISSpresso?

Do kosmu se chystá italská astronautka Samantha Cristoforetti. V roce 2014, kdy má vyrazit do mezihvězdného prostoru, by si měla na mezinárodní stanici vychutnat šálek, tedy váček, svého oblíbeného espressa.

Kdekoli se objeví Ital nebo Italka, objeví se espresso. Patří k sobě jako Pisa a šikmá věž nebo Řím a Koloseum. Po ránu nastartuje, v poledne uklidní a večer je součástí odpočinku po prožitém, mnohdy stresujícím dni. Na mezinárodní vesmírné stanici (ISS) je díky náročné činnosti stresující jakýkoli den bez ohledu na to, že pojmy den a noc jsou ve vesmíru poněkud irelevantní. Zkrátka a jednoduše, lahodné „presíčko“ by bodlo.

Teď si ho mohou dopřát i v kosmu. Uvařit tuto lahůdku v prostoru nulové gravitace je z hlediska technického poměrně obtížný oříšek. Jenže bylo nutno ho rozlousknout, vždyť na ISS se chystá Italka. Do řešení této rovnice, na jejímž konci má být výborná káva se vložila italská „kávovarnická“ značka Lavazza a firma Aerotec. Přístroj připomínající mikrovlnnou troubu nepřipravuje jen espresso, ale zvládá i vývar, cafe lungo nebo čaj. Díky složitější konstrukci má i větší hmotnost.

Váha kolem 45 kg je o 50 % vyšší než mají obdobné přístroje určené pro použití na Zemi. Důvody jsou technologické – například plastové trubičky byly nahrazeny kovovými, aby byly schopné odolat většímu tlaku. Měly by odolat tlaku až 400 barrů. Přístroj má velmi případný název ISSpresso. Po zapnutí nejprve chvíli trvá nahřátí vody na teplotu 75 stupňů Celsia a následně dalších zhruba 40 vteřin se samotný nápoj připravuje.

Káva z moči

Pro lidi ve vesmíru vynálezci kosmického kafe poslali dvě zprávy, dobrou a špatnou. Ta dobrá zní – máme espresso, špatná – je vyrobené z toho, co jste vyčůrali. Tedy dnešní káva je ze včerejší moči. Tak nějak mohou astronauté vnímat novinku na palubě mezinárodní vesmírné stanice. Může to znít nechutně, ale astronauté a milovníci (znalci) vesmírných technologií vědí, že moč prochází složitým systémem čištění. Ale koho by nezajímalo, jak taková vesmírná káva chutná, že?

Je třeba si uvědomit, že ani kapka vody by se neměla dostat mimo uzavřené prostředí. Z hlediska bezpečnosti není představa horkých hnědých kapek poletujících beztížným prostorem zrovna lákavá. Kávu by bezesporu kosmonauté odlapili vlastními ústy. Představa je to bizarní, leč pouze teoretická. Samotný nápoj zůstane uzavřený v plastikovém sáčku a pít se tak může podobně jako ostatní nápoje na ISS – pomocí brčka a podtlaku. Samotná Samantha Cristoforetti označila první vesmírný „kávovar“ za skutečně cool mašinu. Snad jí bude ve vesmíru chutnat...

Text: Topi Pigula