Jediná jaderná elektrárna v Íránu byla nouzově odstavena. Jaký je oficiální důvod a co by se mohlo dít ve skutečnosti?

Vzhledem k tomu, jak ostře sledován – a čas od času i napadán – je íránský jaderný program, jde o velmi závažnou událost. Oficiálně na elektrárně probíhají opravy, ale skutečné důvody tak mimořádného opatření pouze lakonicky oznámeného zástupcem íránské energetické společnosti Tavanir, nikdo nezná.

Ohrožení elektrárny jako důsledek sankcí?

Svou jedinou jadernou elektrárnu začal Írán budovat v 70. letech ještě za šáha Pahlavího. Po islámské revoluci v roce 1979 se během irácko-íránské války (1980-88) stala terčem opakovaných útoků a nakonec byla dokončena s pomocí Ruska. Z Ruska pochází i uran používaný jako palivo a do Ruska se také v souladu se smlouvou o nešíření jaderných zbraní z roku 1970 použité palivové tyče vracejí.

Elektrárna v Búšehru leží přímo na břehu Perského zálivu v tektonicky aktivní oblasti a v minulosti přečkala řadu slabších zemětřesení. V nedávné době zde ale žádné otřesy půdy zaznamenány nebyly.

Podstatně větší dopad než zemětřesení ale mohou na stav Búšehru mít úplně jiné okolnosti. Už březnu 2021 totiž zástupce íránské jaderné energetiky Mahmúd Džafárí varoval, že by se elektrárna mohla zastavit, protože Írán si nedokáže z Ruska opatřit náhradní díly a další vybavení v důsledku amerických sankcí uvalených v roce 2018 na jeho bankovní účty a operace.

Írán experimentuje s obohaceným uranem

Zpráva a nouzovém odstavení jaderné elektrárny v Búšehru přišla uprostřed probíhajících jednání o obnovení dohody světových mocností (USA, Rusko, Čína, Francie, Británie, Německo a Evropská unie) o omezení íránského jaderného programu z roku 2015. V květnu 2018 totiž tehdejší americký prezident Donald Trump od dohody nečekaně odstoupil a Írán poté přestal její ujednání plnit

Obnovení dohody známé pod zkratkou JCPOA by umožnilo zrušit ekonomické sankce vůči Teheránu. Ten by výměnou za to musel akceptovat neohlášené kontroly a také obohacovat uran maximálně na 3,67 procenta, což stačí pro výrobu jaderného paliva, ale neumožňuje výrobu jaderných zbraní.

Paralyzování mezinárodní dohody o íránském jaderném programu Donaldem Trumpem umožnilo Teheránu vyzkoušet si obohacování uranu v dosud netušeném měřítku. V dubnu 2021 šéf íránského jaderného programu Alí Akbar Sálehí oznámil, že Írán produkuje každou hodinu 5–9 gramů uranu obohaceného na 60 %. K výrobě jaderné pumy je přitom potřeba uran obohacený na 90 %.