Írán má dvanáctkrát víc obohaceného uranu, než povoluje dohoda
Írán má k dispozici dvanáctinásobek obohaceného uranu, než kolik mu povoluje dohoda z roku 2015. Informovala o tom Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE).
Podle MAAE měl Írán v listopadu 2020 k dispozici 2 442,9 kg mírně obohaceného uranu. Mezinárodní úmluva, kterou v roce 2015 podepsal s Čínou, Francií, Německem, Ruskem, Velkou Británií a USA přitom Teheránu povoluje skladovat jen 300 kg obohaceného uranu v podobě fluoridu uranového (UF6).
Jaderné zařízení Natanz v Íránu
Írán navíc obohacuje uran na 4,5procentní podíl izotopu 235U, přičemž má povoleno obohacování na 3,5 procenta. Mírně obohacený uran s podílem izotopu 235U mezi 3–5 % se využívá v jaderných elektrárnách a s tím také Írán vlastnictví této strategické suroviny obhajuje. K výrobě jaderných zbraní, čehož se v případě Íránu mezinárodní společenství obává, je nutné obohatit uran na 90 %.
Podívejte se, jak se vyvíjelo množství obohaceného uranu v Íránu. Hvězdička odkazuje na rok 2015, kdy byla podepsána dohoda o jeho regulaci:
Good Bloomberg graph detailing the increase in Iran’s stockpile of enriched uranium which is now more than 10 times the amount allowed under the 2015 nuclear deal. The rise follows the decision by the Trump administration to quit the accord in 2018 https://t.co/aWA1oRBXh3 pic.twitter.com/XFiS5aV03i
— Golnaz Esfandiari (@GEsfandiari) November 12, 2020
Teherán vsadil na Trumpovu ješitnost
Írán se začal veřejně distancovat od svých mezinárodních závazků v červenci 2019 zhruba rok poté, co od dohody o íránském jaderném programu odstoupil americký prezident Donald Trump. Britský list Mail on Sunday tehdy s poukazem na uniklý obsah depeší bývalého britského velvyslance v USA Kima Darrocha napsal, že Trump vypověděl dohodu s Íránem kvůli tomu, že ji podepsal jeho předchůdce Barack Obama.
Nástupce Donalda Trumpa Joe Biden krátce po svém zvolení oznámil, že chce usilovat o navrácení podpisu USA pod strategickou dohodu s Íránem.
Kásim Sulejmání Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem se prudce vyostřily v lednu 2020, kdy dálkově řízený americký dron zabil na letišti v iráckém Bagdádu velitele íránských elitních jednotek Kuds generála Kásima Sulejmáního. Oblast Perského zálivu byla v následujících měsících dějištěm slovních i skutečných přestřelek, v důsledku čehož íránská protiletadlová obrana omylem sestřelila ukrajinský Boeing 737.