I jazyky vymírají. Jak je zachránit?
Stejně jako u zvířat, i mezi jazyky nalezneme spoustu ohrožených zástupců. Zhruba každé dva týdny jeden jazyk vymře. Co můžeme pro záchranu jazyků udělat?
Kolik je na světě jazyků? Aktuálně se nejerudovanější odhady dobírají k číslu 7097, to se ovšem téměř každým dnem mění. Jednak se totiž vyvíjejí samotné jazyky a vytvářejí nová nářečí, často tak odlišná od svého mateřského jazyka, až splňují podmínky pro uznání jako jazyk samostatný. Ale proces postupuje spíše opačně – zhruba třetina jich je ohrožených. Ano, v zásadě obdobným způsobem jako známe ohrožené či vyhynulé druhy zvířat, jazyky v tomto ohledu nejsou výjimkou. Od roku 1950 registruje speciální odnož UNESCO na 230 vymizelých jazyků a jejich počet se velmi výrazně zvyšuje. Do konce tohoto století bychom se podle odhadů mohli rozloučit až s desítkami procent jazyků!
Jak zachránit jazyky?
S tím se rozhodli zatočit Bogre Udell a Frederico Andrade, kteří založili platformu Wikitongues. Pomocí ní se snaží udržet povědomí o jazycích, kterými by v nejhorším případě už zítra nikdo nemusel umět mluvit. Jak Udell říká: „Když lidstvo přijde o jazyk, ztratí zároveň i potenciál větší rozmanitosti v umění, hudbě, literatuře či mluveném slovu.“ Proto se dvojice mužů snaží udržovat veřejně přístupný archiv všech světových jazyků. Aktuálně jich mají zmapovaných kolem 350 a jejich počet utěšeně roste. Mimo jiné i díky dobrovolníkům, kteří natáčejí rodilé mluvčí, kterak v různých časech hovoří svým vzácným jazykem; ideálně o osobních tématech, aby byla postižena i emoční škála, jež k jazyku patří.
A navzdory očekáváním se občas podaří oživit už dávno mrtvý jazyk. Nejzářnějším příkladem budiž hebrejština, která v mluvené podobě neexistovala zhruba dva tisíce let a udržovala se pouze omezeně v psané formě. Díky dostatečnému uchování povědomí a informací o jazyku však doslova vstala z mrtvých (sic!) a dokázala, že nepříznivý historický vývoj je možné zvrátit. Kolik dalších takových exemplářů bude?
Pár jazykových statistik
Těch skutečně zásadních jazyků pro komunikaci napříč světem přitom zase tolik není: více než polovina světové populace si vystačí s pouhými 23 jazyky. Celosvětovou zásobu jazyků přitom nejméně vyplňuje Evropa s pouhými čtyřmi procenty. Zato Afrika a Asie dávají najevo, že právě tady se začaly rodit civilizace, jak je známe; oba světadíly zastupují po třetině světových jazyků! Dalším statistickým extrémem jsou tichomořské jazyky, kterých je sice obrovské množství (necelá pětina světa, přes 1300 různých jazyků), ovšem reálně jimi hovoří pouze necelých sedm milionů lidí. Méně extrémní, přesto rámcově podobná je situace s americkými jazyky, zcela opačně jsou na tom ty evropské – je jich pouze několik set, jenže mluví jimi ke dvěma miliardám lidí. Je skoro až k nevíte, že na Papui Nové Guinei či v Indonésii se užívá více než dvojnásobek jazyků oproti celé Evropě! A takto by šlo pokračovat ještě dlouho – asi chápete, že jazyky vůbec nejsou nudným tématem…
Text: MS