Horor vs. realita: Dvojčata z filmu Příliš dokonalá podoba nezemřela kvůli ženě. Co stálo za záhadnou smrtí?
Kultovní film režiséra Davida Cronenberga pracuje s verzí, že za smrt bratrů-gynekologů může vášeň k ženě. Realita však byla o dost podivnější.
Film Příliš dokonalá podoba z roku 1988 je jedním z dnes už legendárních děl skvělého kanadského hororového režiséra Davida Cronenberga. Příběh o jednovaječných dvojčatech, která během své úspěšné gynekologické kariéry zneužívají pacientky, dokud se jedno z nich nezamiluje a nezačne tak u obou kolotoč závislosti a psychóz, je působivý nejen díky nepřekonatelnému Jeremy Ironsovi v hlavní dvojroli. Atmosféru dotváří i mnoho snadno zapamatovatelných detailů, jako je Cronenbergova posedlost chirurgickými nástroji. Skutečné události, které režiséra inspirovaly, ale filmovou zápletku v mnohém překonají.
Nechutný nález
Cyril a Stewart Marcusovi byli podle všeho skvělí lékaři. Učebnice, na níž se podíleli, dokonce platila za jednu z nejuznávanějších v oboru a učila se z ní celá generace amerických porodníků. Jejich kolegové i pacienti o nich hovořili jen v superlativech. Taky se jim vedlo přímo výborně: Nejenže si mohli dovolit mít soukromou praxi přímo na newyorském Manhattanu, ale dokonce tam měli oba luxusní byty. Pro mnohé to byl obrovský šok, když je v létě roku 1975 právě v jednom z těchto bytů místní údržbář našel mrtvé. Bylo jim jen 45 let.
Jejich už částečně rozložená těla byla v naprosto zuboženém stavu. Cyril vážil jen 45 kilogramů, což je při výšce 180 centimetrů skutečně alarmující cifra. Tělo leželo tváří dolů na posteli a na sobě mělo jen boxerky. Stewartovo tělo leželo ve vedlejším pokoji nahé na zemi.
To ale není to nejhorší. Vyšetřovatelé popsali, že v bytě byl neuvěřitelný nepořádek. Podlahy i nábytek moderního apartmá pokrývaly odpadky, okousané a hnijící kuřecí kosti, nedopité flašky od limonády, plesnivé ovoce a prázdné lahvičky od léků. „Nebyl tam ani centimetr, na němž by neležely odpadky,“ nechal se slyšet jeden z vyšetřujících policistů. Nic z toho se ale nevyrovnalo tomu nejvíc šokujícímu a odpornému nálezu: Oba bratři totiž podle všeho po mnoho dní před smrtí vykonávali potřebu do jednoho z polstrovaných křesel v obývacím pokoji.
Nevysvětlitelná smrt
Obě těla vyšetřovatelé podrobili pečlivému zkoumání i pitvě. Byli přesvědčení, že se lékaři předávkovali léky na spaní, jejichž obalů našli policisté v bytě obrovské množství; první pitva ale barbituráty v jejich tělech vůbec nezjistila. Stejně tak těla nenesla známky smrti v důsledku abstinenčních příznaků.
Detektivové ale přece jen objevili něco zajímavého: Dvojčata oproti předpokladům nezemřela ve stejnou dobu. Při vyšetřování se ukázalo, že Cyril několik dní po smrti svého bratra dokonce ještě na chvíli opustil byt; kam šel a co tam dělal, nikdo neví. A neví se ani, proč se vrátil zemřít vedle svého bratra.
Podivné symptomy, nespolehlivost a záchvaty vzteku
Ačkoli byla pro mnoho jejich kolegů záhadná a podivná smrt obou bratří obrovským šokem, pravdou je, že oba gynekologové měli v práci problémy už delší dobu.
„Na všech mých předchozích návštěvách byl doktor Marcus upovídaný a dokonce až trochu zvláštně důvěrný,“ napsala o Stewartovi jedna z jeho tehdejších pacientek, bývalá novinářka a autorka Linda Wolfe. „Na té poslední ho ale něco rozzlobilo a začal na mě křičet. Můj manžel, který tam byl se mnou, se hodně držel; řekl mi jen, že odcházíme, že ten doktor je očividně blázen. A doktor Marcus jako by ho neslyšel, odcházeli jsme a on si dál řečnil a řádil.“
O duševní zdraví obou bratrů se bála i žena, která v jejich ordinaci pracovala jako zdravotní sestra. Několik pacientek navíc vypovědělo, že v měsících předcházejících jejich smrti dříve spolehliví lékaři nebyli mnohdy k zastižení v časech dohodnutých schůzek.
Psychické problémy nebo závislost?
Zhruba měsíc před jejich úmrtím musel personál newyorské nemocnice, v níž na část úvazku pracovali, dokonce zakročit, když jeden z nich před naplánovanou operací vykazoval „podivné symptomy“ připomínající psychózu. Tamní lékaři nebyly schopni říct, který z bratrů to byl; poslali ho každopádně na pohotovost a zavolali jeho dvojče, aby plánovanou operaci provedlo. „Když dorazil, mysleli jsme si, že je to pořád ten první, že utekl z pohotovosti; chovali se úplně stejně podivně,“ vysvětlil novinářům nedlouho po smrti dvojčat jeden z jejich kolegů, který si přál zůstat v anonymitě. I to mimochodem Cronenberga zaujalo; jedna z nejvypjatějších filmových scén je právě z operačního sálu, kdy si pološílený lékař přinese na operační sál vlastní děsivé nástroje.
Příčina smrti dvojčat-gynekologů zůstala víceméně neobjasněná. Ve Stewartově těle se při druhém laboratorním pokusu přece jen nějaké menší množství barbiturátů objevilo, policisté ho proto vedou jako předávkovaného. Důvod Cyrilovy smrti se ale nezjistil.
Záhada samozřejmě přilákala média a inspirovala řadu autorů. Cronenbergovu filmu předchází ještě kniha Dvojčata Bariho Wooda a Jacka Geaslanda. Až Cronenberg s Ironsem ale příběh oživili natolik, že se dodnes v Americe s mnoha obměnami vypráví.