Genetika prý dokáže předpovědět rysy obličeje! Je to však pravda?

Biochemik a genetický inženýr Craig Venter je ve svém oboru velmi dobře známý. Zapsal se do historie jako jeden z prvních, kteří dokázali zmapovat celý lidský genom, kolem čehož byla před více než patnácti lety poměrně rozsáhlá kontroverze. V podobně nekonformním přístupu k vědě Venter pokračoval i nadále a zatím naposled na sebe upozornil během loňského roku tvrzením, že podle genomu dokáže předpovědět rysy obličeje. Spoustě vědců takové prohlášení přišlo jako velkohubé a my se nyní podíváme proč.

Pokročilá genetika

Zveřejněná studie stojí na sesbírání dat od 1061 účastníků. Vzorek se lišil ve věku, etniku a dalších charakteristikách tak, aby byl původ jednotlivých lidí co nejrozmanitější. Od účastníků byl odebrán nejen vzorek DNA, nýbrž došlo i k nasnímání vysoce kvalitních fotografií jejich obličejů a pomocí umělé inteligence byly vyhledávány drobné rozdíly v genetickém materiálu. Díky těmto technologiím zvládli vědci poznat jednoho člověka mezi deseti náhodnými prostřednictvím DNA se 74% úspěšností. V náročnějších skupinách, jejíž členové jsou si podobnější (např. barvou pleti) byla úspěšnost nižší, kolem 50 %. Což rozhodně není málo, někomu však zjevně ani to nestačí.

Spory ve vědě

Venter, který se na výzkumu také podílel, prohlásil, že nyní věda zvládne předpovědět, jak vypadá obličej pouze na základě genetické informace. A oheň byl na střeše, neboť takto jednoznačné důsledky zmíněná studie nemá; nejen recenzenti z řad odborníků, ale dokonce i Venterovi spoluautoři toto tvrzení následně mírnili. Přísnější kritici dokonce tvrdili, že použité metody jsou sice oslnivé a mají potenciál, avšak proklamace o tom, kterak se různé části genetického kódu propíší do konkrétního vzhledu jedince, jsou zcela neadekvátní. Kdybyste váhali, tak teď už víte, jak jednoduše lze rozbouřit stojaté vody akademického výzkumu…

Autoři studie zároveň zdůraznili, že s rostoucím postupem znalostí v této oblasti je nezbytné, aby byla data sesbíraná od lidí chráněna a nemohlo dojít k jejich identifikaci jednoduše podle veřejně přístupné DNA. Tímto prohlášením se zřejmě chtějí trochu chránit, neboť mimo výše zmíněných námitek se objevily i dohady ohledně střetu zájmů – Venterova soukromá firma, která bádání zaštiťuje, totiž sbírá genetické informace od účastníků výzkumu pro vědecké účely, zároveň si tím však vytváří svou vlastní databázi, toho času největší na světě. Těžko říct, jaké mohou být důsledky takového počínání; v této oblasti si totiž aktuálně nemůžeme být jisti téměř ničím… Zmíněný výzkum a mediální cirkus kolem něj je však ukázkou toho, že i vědecký svět umí být pořádně zmítaný emocemi, a také rozdílných možností interpretace sesbíraných dat. Prostě nic není černobílé… Text: MS