Geneticky modifikované rostliny: Kdo a proč je tajně zkoumá?

Geneticky modifikovaná ryba/jablko

Francie přes zákaz zkoumá geneticky modifikované plodiny. Proč? A představuje to hrozbu?

Abyste tam mohli vejít, musíte si obléci plášť a návleky. Zcela hermetické skleníky pak odděluje jakási vyrovnávací komora. V Auvergne, v srdci Francie, nepřátelské vůči geneticky modifikovaným organismům, působí unikátní výzkumná laboratoř, pracující za mimořádně přísných bezpečnostních opatření tak, aby se zabránilo jakémukoli rozšíření těchto organismů do přírody. Píše o tom agentura AFP.

Společnost Limagrain je se svou filiálkou Vilmorin čtvrtým největším výrobcem osiva na světě, za americkými firmami Monsanto, Dupont Pioneer a švýcarskou Syngenta.

Francouzská firma nijak neskrývá, že geneticky modifikované plodiny jsou jednou z jejích hlavních "hodnot". A argumentuje klasicky: zemědělská produkce musí vzrůst o 70 procent, aby uživila devět miliard lidí v roce 2050. Vytrvale pracuje na biotechnologiích ve Francii zakázaných, uvádí generální ředitel Limagrain Europe Rémi Bastien.

Zákaz! Extra přísný zákaz! Ale s drobnou výjimkou...

Francouzský parlament začátkem května pěstování geneticky modifikované kukuřice v zemi zakázal. Francie chce revidovat procedury k udělování oprávnění pěstovat geneticky modifikované obilí v Evropské unii tak, aby je každý stát mohl zakázat.

Podle Rémiho Bastiena se však skupina mezinárodního významu nemůže obejít bez této technologie, která se ve světě uplatňuje na 175 milionech hektarů, a to tím spíše, že Francie je největším vývozcem osiva ve světě.

Zde v Chappes v centru Francie se ročně testuje 10 000 rostlin, především jde o kukuřici. Ani vzduch, ani voda, ani rostliny či odpad, nic zde není vypouštěno do přírody, aniž to by prošlo důkladnou likvidací.

"Rostliny se ničí pod parním zvonem. A vyhodnocování polních pokusů se provádí ve Spojených státech," říká vědec Jacques Rouster.

Kdo věří v genetické modifikace

Jde o jedinou laboratoř zkoumající geneticky modifikované organismy ve Francii. Státní ústav agronomického výzkumu (INRA) loni zastavil svůj poslední výzkumný program v reálu týkající se geneticky modifikovaných topolů.

V Chappes vědecké týmy sázejí na geneticky modifikované plodiny odolné vůči nemocem, hlodavcům a suchu. Limagrain, který věnuje 13 procent (asi pět miliard Kč) svého ročního obratu na výzkum, chce do pěti let vyvinout geneticky nemodifikovanou kukuřici odolnou vůči suchu pomocí genotypizace. Ta umožňuje izolovat některé charakteristiky jednoho druhu na základě jeho genetického vybavení.

"Oba přístupy se vzájemně doplňují, protože geneticky modifikovaná plodina je odpovědí na jednu otázku, řekněme na toleranci vůči suchu, jde například o kukuřici s genem kaktusu, který jí umožní růst v poušti. S pomocí genotypizace budeme moci pracovat s několika kritérii: odolnost vůči suchu, ale také třeba výnosnost," vysvětluje Roland Debeuf, ředitel výzkumu kukuřice.

Genotypizace tedy má před sebou slibnou budoucnost, zejména v zemích, kde se geneticky modifikované rostliny nesmějí pěstovat.

Kukuřice jako hrozba, nebo požehnání?

Na území Evropy se dnes pěstuje jediný druh geneticky modifikované plodiny: jde o kukuřici MON810, která se z 95 procent pěstuje ve Španělsku, a to na více než 100 000 hektarech. Naopak padesátka jiných variant geneticky modifikovaných plodin určených pro zvířata či lidi může být dovážena.

Podle odpůrců geneticky modifikovaných plodin, kteří zdůrazňují, že jejich neškodnost nebyla nikdy prokázána, zhorší tyto plodiny problémy životního prostředí, poněvadž se bude používat více herbicidů právě proto, že tyto plodiny byly vyvinuty tak, aby vůči nim byly odolné. Navíc mohou být geneticky nemodifikované plodiny kontaminovány kulturami geneticky modifikovanými.

ČTK