Fridtjof Nansen: muž, který světu chybí. Vypravil se k severnímu pólu a vydával pasy uprchlíkům

Před 155 lety, 10. října 1861, se narodil norský polární badatel, oceánograf, politik a humanista Fridtjof Nansen, který se už za svého života stal legendou.

Poprvé dal o sobě vědět přechodem Grónska na lyžích v roce 1888, o pět let později se vydal na speciálně zkonstruované lodi Fram na výpravu, během níž chtěl dosáhnout severního pólu, což se mu téměř podařilo – k cíli mu zbývalo 450 kilometrů. Po této strastiplné expedici ale už žádnou obtížnější výpravu nikdy nepodnikl.

Nansen se poté zabýval vědeckou činností (působil jako profesor zoologie a později oceánografie na univerzitě v Oslu), bojoval za získání nezávislosti Norska na Švédsku a také vstoupil do diplomatických služeb. Po první světové válce se věnoval humanitární činnosti – pomáhal válečným zajatcům, uprchlíkům a hladovějícím, za což byl v roce 1922 oceněn Nobelovou cenou za mír. Zemřel 13. května 1930 ve věku 68 let.

Trénování na velrybářské lodi

Jeho polární „kariéra“ začala v létě roku 1882. Tehdy se dal sotva jedenadvacetiletý mladík najmout na velrybářskou loď, lovící mezi Špicberky a Grónskem. Důvodem nebyly peníze, neboť nepocházel z nuzných poměrů. Naopak, byla to cílevědomost, neboť se chtěl seznámit s drsnými ledovými podmínkami. O něco později ho zaujal Nordenskjöldův pokus projít napříč Grónskem a usmyslil si, že sám zdolá nekonečnou pustinu ledového příkrovu ostrova na lyžích. Ač mnohými znalci varován, podařilo se mu na výpravu sehnat finance z Dánska a Norska, výpravu naplánovat a nakonec uskutečnit.

V květnu 1888 vyrazil spolu s dalšími třemi Nory (jedním byl Otto Sverdrup) a dvěma Laponci z východního pobřeží a zdolali na 650 km k západnímu pobřeží, což je zhruba stejně daleko, jako z Prahy do středního Norska. Čelili sněhovým bouřím a celé týdny vlekli nákladní sáně při teplotě až −50 °C přes terén dosahující někde i výše 2700 metrů. Museli přezimovat mezi Eskymáky a do vlasti se vrátili teprve v roce 1889.

Nansen přivezl výsledky četných meteorologických měření a oproti dosavadním názorům prokázal, že celé grónské vnitrozemí pokrývá ledový příkrov.

Ledové driftování

Jeho zřejmě nejslavnějším počinem byla výprava k severnímu pólu. Dne 24. června 1893 opustila loď Fram s Nansenem na palubě Kristianii (nyní Oslo) a zamířila do Arktidy. Fram proplula severovýchodní cestou podél Sibiře otevřenou výpravou Adolfa Nordenskjölda. V září v oblasti Novosibiřských ostrovů zamrzla v ledu a nechala se jím unášet driftem plánovaným směrem k severnímu pólu. Protože ze zjištěného směru pohybu bylo zřejmé, že loď severní pól mine, chtěl se Nansen pokusit na pól dostat pomocí saní. Po přípravách vyrazil v březnu 1895 k pólu spolu s Hjalmarem Johansenem a saněmi s psím spřežením naloženými kajaky a potravinami na sto dní. V extrémně náročném terénu se dostali na do té doby nejseverněji člověkem dosaženého místa, kde Nansen naměřil 86° 13' 6" severní šířky. Odtud se vypravili na jih a za pomoci kajaků do Země Františka Josefa, kde přezimovali a v červnu 1896 se zde Nansen náhodně setkal s Frederickem Jacksonem. S ním se pak lodí Windward vrátili do Norska, zatímco loď Fram tam doplula ze Špicberků, kam ji dle dle očekávání dopravil drift mořského ledu.

Svoboda především

Fridtjof Nansen byl muž, který si vážil svobody své i svobody jiných. V roce 1926 byl signatářem Úmluvy o otroctví Společnosti národů, v roce 1926 prosazoval přijetí Německa do Společnosti národů, pro uprchlíky bez dokumentace vytvořil tzv. Nansenův pas (o kterém bude na našich stránkách samostatný článek), čímž umožnil mnoha lidem dostat se do bezpečí. Šlo o muže, kterých se aktuálně světu nedostává. To že je po něm pojmenován měsíční kráter, je jen třešnička na dortu.

ČTK, Topi Pigula