Evropská unie chce u nás zničit nepůvodní druhy zvířat. Proč je to skvělý nápad?

Od třetího srpna vstupuje v platnost prováděcí nařízení EU, které uvádí v platnost seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Evropskou unii. Jde o seznam 23 invazních živočichů a 14 druhů invazních rostlin, které svým neřízeným šířením v přírodě ohrožují evropskou biodiverzitu, ekonomiku a dokonce i lidské zdraví. Seznam konkrétních invazních nepůvodních druhů, představujících ohrožení biologické rozmanitosti v Evropě, přijala Evropská komise (EK) v polovině letošního července. V souladu s uvedeným nařízením se invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na EU nesmějí kromě jiného záměrně přivážet na území EU, a to včetně převozu přes toto území pod celním dohledem, držet, chovat, přepravovat do, z nebo v rámci EU, dále uvádět na trh nebo uvolňovat do životního prostředí.

„Dnešní globalizovaný svět umožňuje do Evropy přivážet různé rostliny a živočichy ze vzdálených konců světa a ty se pak bohužel často bez rozmyslu dostávají do naší přírody. Pro invazní druhy to znamená nečekané možnosti šíření. Nemají tu přirozené nepřátele, vytlačují naše původní druhy nebo přenášejí nemoci, vůči kterým jsou samy rezistentní, ale evropské druhy v jejich důsledku vymírají,“ komentuje problematiku invazních druhů ředitel odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP Jan Šíma.

Přibližně 12 000 druhů nacházejících se v životním prostředí v Unii a v jiných evropských zemích je nepůvodních a zhruba 10 až 15 % z nich patří podle odhadů k invazním. Tyto invazní druhy pak ohrožují přirozenou evropskou faunu a floru a jejich šíření může mít dopady i na lidské zdraví a do ekonomiky, zejména v souvislosti se snahou o redukci těchto často velmi agresivních invazních druhů. Ve státech EU se ročně na boj s invazními druhy a způsobené škody vynaloží přes 300 miliard Kč.

Nejnebezpečnější z nebezpečných

Nově přijatý seznam invazních druhů je prvotním výběrem druhů, u nichž byla analyzována rizika šíření a dopadů v rámci EU. Na seznamu jsou zahrnuty druhy, které jsou problematické v rámci různých částí Unie a ne všechny jsou rozšířené i u nás. Společná regulace je však nezbytná s ohledem na podmínky společného evropského trhu, kdy nelze omezit chov a prodej pouze v některém ze členských států. Mezi invazní druhy zařazené na seznam, problematické na našem území, patří především severoamerické druhy raků, kteří přenášejí račí mor. Ten hubí všechny evropské druhy raků. Ryby střevlička východní a hlaváčkovec Glenův jsou schopny se velmi rychle namnožit a následně ovlivnit populace celých rybích společenstev. Mýval severní (rovněž na seznamu), který je u nás rozšířený zejména v západních Čechách a na střední Moravě, je zase velice zdatným predátorem ptáků, drobných savců i obojživelníků. Tyto šelmy mj. také přenášejí nemoci, jako je leptospiróza, vzteklina a škrkavka, které jsou přenosné i na člověka a ohrožují tak naše zdraví.

Přijatý seznam invazních druhů vychází z právního rámce, který pro oblast invazních druhů dává na úrovni EU nařízení o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů a které bylo přijato v r. 2014. Do té doby v Evropě žádný jednotný přístup k problematice invazních druhů neexistoval. Naopak USA, Austrálie nebo třeba Jihoafrická republika mají již problematiku šíření invazních druhů dávno ošetřenou ve svých národních legislativách. Unijní nařízení stojí na prevenci – tj. zákazu dovozu, dalšího chovu a šíření invazních druhů. V případě druhů, které se již na území Unie vyskytnou, rozlišuje mezi nově zavlečenými a již široce rozšířenými. Každý stát podle podmínek a rizik šíření daného druhu určí, jak bude regulace probíhat s tím, že cílem by mělo být především zabránit šíření do nových oblastí. Nařízení přitom zakotvuje nezbytnost postupovat tak, aby v případě živočichů bylo zamezeno jakékoli zbytečné bolesti, úzkosti či utrpení.

A co zoo?

Nařízení mimo jiné předpokládá možnost ponechat jedince invazních druhů živočichů zařazených na nyní publikovaný unijní seznam v nekomerčních chovech (mezi které lze řadit i zoo) na dožití s tím, že zamezí jejich úniku a dalšímu rozmnožování (to lze například chovem v oddělených skupinách samců a samic nebo použitím antikoncepce). Řadu obdobných opatření přitom zoo i další chovatelé v rámci řízení svých chovů již zcela běžně používají. Možné budou i výjimky pro výzkumné a jiné účely. O způsobech, jak a které dané výjimky uplatnit, nyní MŽP jedná s Evropskou komisí proto, aby bylo možné je v návaznosti na přijetí úprav legislativy využít.

„Každý členský stát musí nařízení bezodkladně aplikovat, ale nezbytné je samozřejmě zajistit začlenění nařízení do národní legislativy, stanovení prováděcích podrobností atp. V ČR to bude zajištěno novelou zákona o ochraně přírody a krajiny a dalších souvisejících předpisů, které upřesní postup a určí podrobněji, jak a kdo bude vydávat povolení výjimek, zajišťovat kontroly i praktickou regulaci. Návrh této novely by měl vzniknout do konce letošního roku,“ doplňuje Jan Šíma. Až po schválení upravené legislativy bude u nás i v dalších členských státech nařízení plně v platnosti. Do té doby bude v ČR možné provádět pouze dovozní kontroly, které vycházejí z nařízení a příslušné (veterinární, celní) předpisy je umožňují aplikovat okamžitě. MŽP pro účely těchto kontrol, ale i pro lepší informovanost všech, kdo s invazními druhy budou nakládat, v nejbližších dnech zveřejní identifikační karty k jednotlivým druhům zařazeným na unijní seznam.