Empatičtí lidé vnímají hudbu jinak. Jak jste na tom vy?

„Co posloucháš?“ Tahle otázka je mnohem zásadnější, než jen jako komunikační ice-breaker mezi teenagery, kteří hledají vlastní identitu a snaží se zaujmout potenciálního partnera či partnerku. Výběr hudby a její prožívání totiž do značné míry souvisí s množstvím osobnostního nastavení, které se vyplatí znát; co totiž o vás oblíbená hudba vypovídá?

Možnosti vnímání hudby

Některé studie naznačily spojení mezi vysokou mírou empatie a oblibou oduševnělé, smutné hudby. Jiné zase ukázaly obecnou pochopitelnost dvou druhů písní – ukolébavek a tanečních skladeb. Napříč kulturami totiž tyto typy písní působí stejně: ukolébavky dokážou uklidnit a uspat dítě, taneční písně zase rytmicky rozpohybují každého a jsou mezikulturně přenositelné.

A aby toho nebylo málo, existuje jev známý jako Mozartův efekt, který se dočkal množství variací a napříč řadou výzkumů prokázal pozitivní vliv hudby na kognitivní schopnosti. Konkrétně se ve spoustě experimentů jednalo o klasickou hudbu, jmenovitě Mozartovy skladby, které pro svou bohatou rytmiku a zvukomalebnost stimulují mozkové funkce, a tak se hodí pro poslech například v práci. Dokonce se jeden čas radilo nastávajícím matkám, aby v těhotenství klasickou hudbu hojně poslouchaly, neboť to mělo vést ke zdravějšímu vývoji plodu. Dnes už je věda ohledně podobných výroků opatrnější, avšak poslech Mozartových symfonií rozhodně nikomu neuškodí – a pokud hledáte ideální hudbu na pozadí při práci, staletími ověřené klasiky se ani dnes neztratí. Prostě, na tématu hudby je stále co zkoumat.

Empatie a hudba

Jako hlavní vlastnost se v souvislosti s poslechem hudby ukazuje empatie. Loňský výzkum amerických vědců z několika univerzit sledoval různé osobnostní rysy a jejich vztah se způsobem, jak lidé poslouchají hudbu. To vše za pomoci magnetické rezonance, díky níž bylo zřejmé, jaké části mozku se v daných situacích aktivují. Co se týče zpracování informací či emocí, nejsou výrazné rozdíly mezi lidmi, kteří jsou hodně, či naopak málo empatičtí.

Zajímavé výsledky však přineslo srovnání, jaké části mozku se aktivují při oblibě (či naopak nelibosti) různých písní. Vysoce empatickým lidem se o poznání výrazněji zapojují ty oblasti mozku, jež bývají spojené se sociální interakcí. „To může znamenat, že hudba je do určité míry vnímána jako jakási sociální entita, podobně jako smyšlená či virtuální přítomnost druhého člověka,“ zamýšlel se vedoucí výzkumu Zachary Wallmark. To vlastně značí, že empatičtí lidé chápou hudbu podobně jako kontakt s jinými lidmi – písně prostě spojují!

Text: MS