Nejdražší čaje světa jsou v ohrožení. Odkaz Darjeelingu má zachránit klonování

Kde je problém?

Odborníci považují čaj z Darjeelingu za jeden z nejlepších, ne-li zcela nejlepší na světě, což se samozřejmě odráží i na jeho ceně. Proč je ale darjeelinský čaj tak chuťově zajímavý? Může za to kombinace nadmořské výšky, pravidelných srážek, geologického podloží a teploty. Jenže to vše se může změnit. „Zdá se, že čaj Darjeeling nemá senzorickou přitažlivost, jako tomu bylo dříve. Nevím, co to je, ale něco tomu chybí,“ říká Debasree Majumder, jednapadesátiletý milovník darjeelinského čaje z Kalkaty.

Dost možná, že se k Majumberovi nedostaly lístky původního darjeelinského čaje, ale klony assamských keříků, které se začínají v oblasti pěstovat. Chutnají sice trochu jinak, ale lépe snášejí měnící se klimatické podmínky.

Změny v sobě nesou jak četnost srážek, tak teplotu prostředí a čajoví odborníci se obávají, že tím darjeelinské čaje ztrácejí svou unikátnost. Jak udržet chuťovou unikátnost zdejších čajů a zároveň zastavit prudce klesající výnosy? Jedno z možných řešení se skrývá v klonování DNA čajovníků tak, aby se zachovala unikátní chuť, ale zároveň byly odolnější vůči měnícímu se klimatu. Vědci z Darjeeling Tea Research and Development Centre pracují na nových upravených sazenicích, klonech, jež by měly měnícím se podmínkám vyhovovat.

Právě proto byl spuštěn projekt sekvenování čajovníkového genomu, jehož cílem je vyvinout s využitím nejnovějších molekulárních nástrojů a technik metody výsadeb čajovníkových plantáží odolných vůči klimatu. „Zlepšilo by to kvalitu a produkci a tím by pěstitelé získali větší návratnost,“ řekl Biswajit Bera, ředitel výzkumu z vládní agentury Tea Board India.

Čaje z Darjeelingu...

Když roku 1839 dorazil do Darjeelingu dr. Campbell, nikdo netušil, že se jeho příjezdem začala psát zcela nová kapitola zdejší historie. Campbell začal s pěstováním čajovníků v podhorské himálajské oblasti nejprve na malých experimentálních plochách, což se ale poměrně rychle změnilo v zakládání čajovníkových plantáží a obrovský byznys. Zatímco v roce 1874 bylo v oblasti 113 plantáží o rozloze 18 888 akrů a s ročním výnosem přes 3 928 000 liber (cca 1 782 tun kg) čaje, v roce 1915 dávalo 148 plantáží 20 203 500 liber (cca 9 164 tun) čajových lístků. Jenže podle serveru Mongabay klesla čajová produkce v roce 2018 na 8–8,5 tuny. Může za to klima a nejnověji i koronavirová krize.

… a čaje z Assamu

Podle Arthera Julese Dashe, autora knihy Darjeeling, byly divoké čajovníky v Assamu objeveny roku 1821. Jiné písemné zdroje zmiňují skotského dobrodruha Roberta Bruce, který se s nápojem vařeným z listů čajovníku seznámil kolem roku 1823. Na začátku roku 1830 pak poslal bratr Roberta Bruce Charles několik z těchto listů do botanické zahrady v Kalkatě, aby je mohli botanici řádně prozkoumat. Následně byla tato rostlina oficiálně klasifikována jako čajová odrůda s názvem Camellia sinensis var. assamica.

První společnost pro pěstování a výrobu tohoto čaje se jmenovala Assam Tea Company. Byla založena v roce 1839. Assamská varianta je pro příběh klonování čajovníku z Darjeelingu důležitá a není vyloučeno, že si čajoví fajnšmekři budou muset zvykat na jiné chuťové odstíny darjeelinského čaje. Zřejmě se začala psát nová kapitola jeho historie, v níž mimo jiné hraje úlohu nejen klima, ale i menší zájem lidí stát se nevzdělanými sběrači čaje. Mladí jednoduše lidé hledají uplatnění v jiných profesích. Navíc klimatické změny také vyhovují škůdcům, jako jsou komárům podobné klopušky rodu Helopeltis či housenky motýlů Achaea janata, jež čajům samozřejmě zrovna nepomáhají.