Co dělá život ve městech s ptáky? Extrémní následky uvidíte na první pohled!

Když se podíváte na obě fotografie, asi by vás na první pohled napadlo, že jde o mladého a velmi starého ptáka stejného druhu… Omyl: jde o stejně staré ptáky, jen ten zuboženější žije ve městě.

Asi jste poznali, že jde o sýkory koňadry, které jsou rozšířené také v České republice. Rozdíl mezi těmi městskými a těmi žijícími v přírodě, zkoumali švédští vědci z univerzity v Lundu.

Ve své studii zveřejněné v odborném periodiku RSBL přesvědčivě dokazují, že vliv městského prostředí má negativní vliv na vývoj ptačích mláďat: stačí poměrně krátké vystavení jeho vlivům v raném ptačím mládí a má to důsledky, které se projevují především kratší dobou života a rychlejším stárnutím. Tyto důsledky jsou většinou nezvratné – a to, i když se pak pták vrátí zpět do té nejčistější a nejméně narušené přírody…

Vědci přiznávají, že města mají na ptactvo i pozitivní vliv, především v tom, jak snadno se v nich obstarává potrava. Ale důsledky enviromentálního stresu jsou natolik vážné, že všechny tyto výhody mnohokrát převáží… Jako nejdůležitější stresové faktory vědci vyzdvihují především hluk a světelné i jiné znečištění. Nezanedbatelný vliv mají také kočky – paradoxně tolik predátorů jako ve městech dnes již v přírodě není…

Zkrácená délka života je u ptáků zakódována již v genech – projevuje se tím, že mají zkrácené telomery. Jsou to koncové části chromozomů, které se při buněčném dělení zkracují. Vliv prostředí na délku telomerů je nyní u ptáků jednoznačně prokázán.

Vědci upozorňují, že důsledky jejich práce by měly být brány zatím velmi opatrně – především proto, že zkoumali jen jediný druh ptáka, který může mít velmi specifické problémy s přizpůsobením se městskému životu.