Česko přinutí k odchodu další desítky ruských diplomatů. Vláda se odvolává na Vídeňskou úmluvu

Vzájemné vyhošťování diplomatů a pracovníků zastupitelských úřadů Ruska a České republiky vstoupilo do nového kola. Poté, co muselo ČR opustit 18 pracovníků a Moskva na oplátku vyhostila 20 Čechů, vystoupila česká vláda s dalším opatřením. „Podle článku 11 Vídeňské úmluvy zastropujeme počet ruských diplomatů na současném počtu českých diplomatů v Moskvě,“ prohlásil ministr zahraničí Jakub Kulhánek. Ruská strana má podle něj čas k naplnění tohoto požadavku do konce května.

Na českém velvyslanectví v Moskvě po odjezdu vyhoštěných zůstalo 24 pracovníků, z toho pět diplomatů a 19 administrativně technických pracovníků. Na ruské ambasádě v Praze teď podle ČTK působí 27 diplomatů a 67 administrativně technických pracovníků. V praxi to znamená, že z České republiky budou muset odejít desítky občanů Ruské federace. Ministr Kulhánek později pro ČT uvedl, že by mělo jít o 63 lidí plus jejich rodinní příslušníci.

O čem je článek 11 Vídeňské úmluvy

Vídeňská úmluva o diplomatických stycích, na kterou se ministr zahraničí Jakub Kulhánek ve svém prohlášení odvolal, byla přijata 18. dubna 1961 a sjednocuje a kodifikuje různé dohody a právní normy používané v mezinárodním právu od Vídeňského kongresu v roce 1815, tedy v podstatě od napoleonských válek. V úmluvě jsou mimo jiné zakotvena pravidla určující princip exteritoriality a imunity diplomatů.

Ve svém článku 11 úmluva doslovně uvádí, že „není-li zvláštní dohody o počtu členů personálu mise, může přijímající stát požadovat, aby počet personálu mise byl udržován v hranicích, které on považuje za rozumné a obvyklé, se zřetelem k okolnostem a podmínkám v přijímajícím státě a k potřebám příslušné mise“. Podle znění tohoto článku úmluvy „přijímající stát může rovněž v těchto mezích a bez diskriminace odmítnout přijetí úředníků určité kategorie“.

Své rozhodnutí, za nímž stojí předseda vlády Andrej Babiš, ministr vnitra Jan Hamáček i prezident Miloš Zeman, Kulhánek oznámil poté, co ruská strana nechala bez povšimnutí ultimátum dané Moskvě. Podle něj měla do dnešních 12 hodin (středa 22. dubna) ruská strana umožnit návrat všech 20 vyhoštěných českých diplomatů a dalších pracovníků do Moskvy. Rusko ale na požadavek nereagovalo.

Důkazy o zapojení ruských agentů předložil ministr Kulhánek i Severoatlantické radě NATO:

#TZMZV: Ministr @JakubKulhanek seznámil spojence v Severoatlantické radě @NATO s detailními důkazy o zapojení ruských agentů GRU do výbuchu ve Vrběticích. Spojencům také poděkoval za projevy solidarity a požádal je o další podporu. ➡ https://t.co/YDbCXGLcnp #WeAreNATO 🇨🇿 https://t.co/8kxzfwwveU

— Ministerstvo zahraničních věcí (@mzvcr) April 22, 2021

Diplomaté ve stínu agentů z GRU

Největší vzájemné vyhošťování diplomatů mezi Ruskou federací a Českou republikou v historii obou zemí odstartovala kauza údajné účasti agentů ruské vojenské služby GRU na výbuchu munice ve Vrběticích v roce 2014.

Podle zjištění mezinárodní investigativní skupiny Bellingcat a týdeníku Respekt za výbuchem munice, při kterém zemřeli dva čeští občané, stálo nejméně šest agentů GRU včetně velitele komanda 29155, jehož členové mimo území Ruska provádějí násilné akce.

Čeští vyšetřovatelé už dříve zveřejnili jména dvou ruských občanů Alexandra Petrova a Ruslana Boširova, kteří podle všeho tehdy do Česka přiletěli s falešnými pasy. Jejich pravá jména jsou Alexandr Miškin a Anatolij Čepiga a jsou to stejní muži, kteří podle britské policie otrávili v roce 2018 v Salisbury ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala.