Často slýcháme o evropských hodnotách. Jaké vlastně jsou? A máme vůbec nějaké společné?

Martina: Jsou u našich západních sousedů takzvané no-go zóny? Víme, že jsou v Bruselu, jsou i ve velkých francouzských městech.

Luděk Frýbort: Začínají zejména v průmyslovém Porúří u měst jako Duisburg, kde jsou čtvrti jednoduchých, laciných bytů, pro které už není obsazení. Laciné nájmy přitahují starší a i novější přistěhovalce, kteří tam vytvářejí své enklávy. Ono se mluví o ghettu, ale to je hloupost. Ghetta byla území, kam se lidé nuceně zavírali. Ale sem se stahují sami, aby byli mezi sebou.

Martina: Vy jste přišel v roce ’79 do Německa, kdy přicházely předchozí generace Turků. Jak se liší integrace Turků, kteří žijí v Německu už druhou, třetí generaci od těch, kteří přichází třeba právě teď?

Luděk Frýbort: Velmi. Ta první turecká generace, to byli pracovití, slušní lidé, jejich zájmem bylo vydělat si peníze a vrátit se do Turecka a tam si za ty peníze něco pořídit. V Turecku je spousta všelijakých dílniček, hospůdek a pensionů, které založila první generace. Většina jich ale zůstala, neodvážili se udělat krok zpátky. To naprosto chápu.

Měnit ještě jednou způsob života je obtížná věc, sám bych to nechtěl dělat. Zůstali v Německu, vyznávali islám, ale neobtěžovali tím. Jenže nastoupila druhá generace, která už se začíná cítit odstrčená. Tatínkům stačilo, co si vydělají, ale ta druhá generace už vidí, že zůstává na okraji společnosti.

Martina: A proč zůstává na okraji společnosti?

Luděk Frýbort: Protože není ochotná se přizpůsobit.

Martina: Je to v té ochotě?

Luděk Frýbort: Je. Turci nejsou srovnatelní s Araby. Turci nejsou žádní fanatici nebo blázni. Přesto trvají na islámu se vším, co k tomu patří.

V koránu je verš:„Nezabil jsi ty, když jsi zabil, ale bůh zabil. Nevrhal jsi ty (míněno je kopí), ale bůh vrhal.“ Čili muslim není zodpovědný za své činy, ale cokoliv dělá, je z vůle boží. To znamená, že lidé s touto filozofií se nesnaží o přizpůsobení většinové společnosti, nesnaží se o získání nějaké vyšší kvalifikace, i když jsou samozřejmě výjimky. Nesnaží se příliš ani o ovládnutí jazyka, protože proč by to dělali, když to za ně stejně vyřídí bůh.

Malý příklad. V autoškole v Hannoveru byl turecký mladík. A byl na pokraji havárie. Instruktor si trhal vlasy a on říkal: „ Proč ty zlobit? Alláh nechce nikdy krach.“ A je to.

Takže s takovouto filozofií se obtížně integruje. A má to své důsledky, jako je život na okraji a spíš ve spodních vrstvách, což ale zase pociťují jako křivdu. A jelikož to pociťují jako křivdu, tak se radikalizují. Druhá generace ještě jde, protože ti tatínci měli nějaký vliv, ale generace vnuků to už je celkem zlý.

Martina: Určitě to nelze paušalizovat, ale kde vidíte hlavní příčinu toho, že první generace otců se začlenila a mnozí jejich synové už to vnímají jinak.

Luděk Frýbort: Protože přišli z turecké bídy a měli možnost se uplatnit. Nehledali vysoká postavení, ale chtěli uplatnit to, co uměli. Buď prodávat fíky, někde něco montovat nebo si zřídit nějakou hospůdku. Ono jim to vynášelo, mohli našetřit peníze.

Ale to už té druhé nebo třetí generaci nestačí. Ona by chtěla mercedesy a luxusní život, na který kouká v televizi. Zlobí se a cítí se ukřivděná, že to se jaksi nedaří.

Fotogalerie

Ženy s nejvzácnějšími ňadry světa

Martina: Hodně se mluví o tom, že by se muslimové měli přihlásit k evropským civilizačním hodnotám. Ale k jakým vlastně?

Luděk Frýbort: Evropa se prostírá mezi mysem Finisterre a Uralem. V tomto prostoru nejsou žádné jednotné hodnoty. Čili já bych spíš mluvil o západních hodnotách, které jsou sice domovem i na Novém Zélandu a nejsou domovem v Baškiristánu, tedy v ruské provincii. A dokonce ani ne v Srbsku a Řecku.

Tyto západní hodnoty jsou postaveny zčásti na křesťanství, zčásti na antice, ale jsou ještě mnohem, mnohem hlubší kořeny, které sahají až do neolitické revoluce. V neolitu se lidé v evropských klimatických podmínkách začali živit zemědělstvím, což působilo převrat v životních postojích. Najednou tady byla nutnost se zaopatřit na zimu. Osev na příští rok, nespotřebovat hned všechno…

Martina: Jak byste je definoval?

Luděk Frýbort: Je tady pocit zodpovědnosti za vlastní budoucnost. To není všude k nalezení. Až zase ve východní Asii. Dále uměli jakýsi rozbor toho, kde se něco nepovedlo, kde jsem udělal chybu.

Jak ovlivňuje schopnost sebezpytování naše chování? Lze muslimům transplantovat západní hodnoty? Proč Němcům trvá, než se postaví očividným nesmyslům? Proč by si každý měl přečíst korán. Dokáže si západní společnost svoji pozici uhájit i v případě, že se octne v menšině? Přečtěte si celý rozhovor zde: